Finnian překvapeně hvízdl, když bez újmy profrčel přes dračí teritorium, a děkoval za to všem severským bohům, co znal. S draky měl možná docela dost zkušeností, na Islandu byla taky jedna docela velká rezervace, ale takhle ve vzduchu měl dost starostí se svou větví, natož aby k tomu ještě odháněl přerostlé ještěrky.
Nakonec jim zmizel z dohledu, a ony jemu taky, ale závod pokračoval. Tedy, pro Finniana už to moc nebyl závod, protože měli všichni takový náskok, že už ho sotva mohl dohnat, ale samotného ho zajímalo, jak daleko zvládne doletět, než se vyseká.
Pobřežní skaliska rozhodně vypadala jako hodně horký kandidát na studenou sprchu a možná i nějaké to neplánované a nepříjemné neřízené přistání...

Mimo herně:
Větev +4

Finnian Ó Fearradhaigh rolled 1d10:
10

_________________

Leslie měla z dračí rezervace upřímně celkem nahnáno, ale zvládala se na let soustředit natolik, aby nesekala zbytečné chyby. A v soustředění rozhodně nepolevovala. Viděla, jak jeden z draků chňapl po Carterové (Leslie si nebyla jistá, která z nich to je), a ta šla k zemi. A taky spatřila, že i Matt má problémy, z kterých se ale nakonec manévrováním dostal.
Ona sama měla štěstí a prosvištěla nad draky tak rychle, že byla pryč, než si jí ty potvory dole stihly všimnout a zjistit, jak chutná taková malá Nebelvírka a její Nimbus 1500.
Trasa závodu se stočila k pobřeží, kde foukal dost otravný vítr a Leslie se snažila, aby s ní znovu nezamávaly poryvy větru, které byly docela silné a zcela určitě by ji zvládly odstrčit z dráhy. Nebo by se díky nim rovnou mohla vymáznout o nějakou tu skálu, kterých ve fjordu nebylo málo. A jak se ukázalo, trasa závodu vedla mezi nejrůznějšími výčnělky a skalními útvary. A do toho ten vítr, no paráda.
Leslie pro jistotu zpomalila, protože už si stejně nedělala naděje, že by mohla doletět jako první - spolužáci byli dost daleko vpředu. Rozhodla se tedy, že nepoletí jako blázen, ale zkusí mezi skalami prokličkovat sice pomaleji, ale s jistotou.

Mimo herně:
(+7)

Leslie Abrahams rolled 1d10:
1

Pokus o záchranu

Leslie Abrahams rolled 1d10:
8

Jak se brzy ukázalo, kličkování mezi skalami nebylo nijak jednoduché, a přestože Leslie neletěla jako splašená, nastala chvíle, kdy se před ní z ničeho nic vynořil podivný skalní útvar a ona se mu skoro nestihla vyhnout. Naštěstí ale na poslední chvíli trhla násadou ke straně a k srážce nedošlo - cítila ale, jak špičkou boty o skálu škobrtla.

_________________

Dračí rezervace byla za mnou a já si popravdě oddechl. Neskončil jsem v tlamě žádného draka což byla úleva, zvláště když jsem si všiml, jak jedna z těch potvor strhla profesorku Carterovou, u který jsem si fakt nebyl jistý zda je to ta hodnější nebo ta divnější a následně se ohnala i po Mattovi, který to naštěstí ustál. Aspoň že tak.
Zatnul jsem zuby, vůbec se mi nechtělo letět mezi skalisky, protože hej, foukal děsný vítr a já měl co dělat, abych se na tom koštěti udržel. Umíte si představit, že by někdo z nás třeba spadl a rozflákal se o skálu? No, já se rozhodl, že si to radši představovat nebudu. Navíc se to taky táhlo blízko moře a tam jsem nechtěl skončit už vůbec, studenou koupel jsem fakt nemusel.

Mimo herně:
(+5)

Andrew Brown rolled 1d10:
6

_________________

Patricka ti draci opravdu vyhodili z konceptu; ostatně se to podepsalo i na jeho umístění, což bylo na druhou stranu asi štěstí, protože Kometa, ze které bylo ždímáno, co to dalo, se začínala povážlivě klepat a vypadalo to, že se pod letcem asi brzy rozpadne; nebyla koneckonců ani nejmodernější, ani nejnovější. Bylo to zasloužilé koště, které mělo nalétáno stovky hodin na trénincích - a vzhledem k tomu, že to bylo pod velením Ginger Olssonové, Patrick nepochyboval, že se koště neflákalo.
A nezbylo než doufat, že se nebude flákat ani v tento moment, protože sem budou mít záchranáři fakt těžký přístup...

Mimo herně:

Patrick Cayden rolled 1d10:
8

_________________

Dračí ohrada byla tím stylem překážky, který jsem se rozhodl proletět přímo a modlit se v to, abych se zvládnul všechny zbloudilým dračím pařátům vyhnout včas a zmizet co nejrychleji za dalším modrým světlem značícím trasu závodu. A ono se to vyplatilo. Šupinaté obludy se zaměřily na ostatní letce, a evidentně neměly chuť sežrat někoho, kdo se řítil v extrémních rychlostech přímo skrz. V tuhle chvíli jsem měl větší starosti s tím, že kdybych skutečně měl nějaký karambol, srazil by mi vaz mnohem důkladněji, než kdybych letěl obezřetně a pomaleji.
Pole závodníků se stočilo k pobřeží, a toho, kdo si myslel, že už bude závod jenom jednodušší, pravděpodobně hned záhy z omylu vyvedla modrá světélka, která se proplétala tím nejpovzbudivějším způsobem mezi skalisky, zubatícími se dole u vody. Nezbývalo nic jiného, než letět do jámy lvové, a pokud možno, letět do jámy lvové rychle. Zvážil jsem krátkou motlitbu, pak ji zavrhl s tím, že stejně žádnou neumím, a vletěl mezi skály.

Mimo herně:
(+8)

Cassidy Finley rolled 1d10:
6

_________________

Finnian cítil v kostech, že si bezpečným průletem kolem pobřeží vyčerpal štěstí tak na osmnáct let dopředu, každopádně pokračoval dál, a to s plným vědomím, že teď už určitě sletí. Tuplem když další část závodu vedla... pod vodou?
Finnian sám by na tom místě asi zabrzdil a chvíli zkoumal, jestli se světly někdo nemanipuloval, protože tohle zavánělo levárnou, ale tady na to neměl čas. Jednak byl na závodech, kde obecně brždění moc neprospívá, druhak do té vody všichni před ním bez váhání zahučeli a vypadalo to, že plánovaně. Nečekal tedy, až se potopí i Leslie, která se nějakou strašně ošklivou náhodou ocitla až za ním, nadechl se a šel ozkoušet hydrodynamické vlastnosti svého dřevěného Nautilu...

Mimo herně:
Větev +4

Finnian Ó Fearradhaigh rolled 1d10:
4

And suddenly... tuleň!
Finnian hned nepoznal, co že to do něj přesně narazilo za druh, ale čtenář mu to jistě promine, měl v tu chvíli trochu jiné starosti - například naprosto netušil, kam mu zmizela větev. Pod sebou už ji rozhodně neměl, tam byl tuleň, a ten se od větve v mnoha ohledech lišil – například byl podstatně hydrodynamičtější, což bylo fajn, ale taky podstatně překvapenější, což fajn nebylo. Z tlamy mu uteklo pár bublinek, ve kterých jako by se nacházela komiksová písmenka W, T a F, a Finnian už si teď byl docela dost jistý, že se jedná o tuleně kroužkového, kteří do Baltského moře občas migrují za potravou.
Kdyby mu nebyla taková zima a nedocházel mu vzduch v plicích, asi by mu to přišlo zajímavější.
V mžiku si uvědomil, že má dvě možnosti, jak se z ledové vody včas dostat. Tu druhou si ale zatím nechával na později, protože první byla stylovější: čapl lachtana oběma rukama někde za krkem a trhnutím směrem nahoru dal zvířeti jasně najevo, že chce k hladině. Což o to, tuleň zjevně o takové tulení dvakrát nestál a po vynucené změně směru skutečně mávl ploutví, čímž se oba dostali k hladině, ale tam se Finnianovi ta hromada smradlavých mokrých chlupů vysmekla a s posměšným kýchnutím zmizela zpátky pod vodou. Druid ho měl chuť praštit větví a udělat si z něj slušivý obleček, ale o větev přišel a hlavně mu ta vlna vzteku připomněla druhou možnost záchrany. On totiž jedním z přirozených nepřátel tuleně kroužkového je mimo jiné rosomák. A takový rosomák je nejen docela slušně tepelně izolovaný, dokonce umí celkem dobře plavat a hlavně si na něj žádný další ploutvonožec netroufne.
Finnian tedy neváhal, přeměnil se a než se dostal na břeh, docela se zadýchal. Být o trochu méně otužilý (a trochu méně zvíře), nejspíš by se bez pomoci utopil, takhle sice sípal jako tuberák po krabičce polských cigaret a měl skoro určitě náběh na zápal plic, ale považoval to za větší výhru než nějaké hloupé peníze.

_________________

Závod se blížil ke konci a Patrick, opět vybojovav vůdčí pozici, držel zuby pevně zaťaté, aby náhodou omylem neotevřel pusu a nezadusil se mouchou, protože to by byla smrt vyloženě trapná.
Kometa divně chrčela - nebo se mu to jen zdálo a byl to on? - a ačkoli skály prolétl bez ztráty jediného ocasního proutku, teď přišla horší věc.
Voda.
Jistě, měl na sobě zateplovací kouzlo a jistě, koště mu nemohlo vyklouznout, nohy se smeknout... ale... voda? Uměla vůbec košťata létat pod vodou? Patrick něco takového nikdy nezkoušel! ...A nikdy by si to ani zkoušet nedovolil, vzhledem k tomu, jak drahou záležitostí byl školní Nimbus 1000.
Jenže támhle, támhle vpředu, na dohled... byl cíl. A Patrick letěl první. Jestli teď zastaví...
Patrick neměl čas na úvahy typu "stojí mi galeony za startovné za sražení vazu" a s větrem ve vlasech, láskou v duši a Wonkovou čokoládou... ehm, ne, kecám, prostě jen vystřelil za modrým světlem jak vosa za bonbónem. Kouzlením se nezdržoval, prostě zadržel dech a...

Mimo herně:

Patrick Cayden rolled 1d10:
8

+8

...a přežil. A asi byl satan, nebo co, ale osmičkový. Což tedy bohužel znamenalo, že neuvidí Finnianovu epickou tuleňjízdu; což pisatele opravdu velmi zamrzelo - tohle byla totiž jedna z těch věcí, ze kterých nutně potřebujete fotku, nebo vám nikdo neuvěří.

_________________

Mohl jsem si oddechnout, když jsem ze skalisek vyletěl živ a zdráv, protože to prostě bylo a hubu. Všiml jsem si, že Leslie zápolí s větrem, ale naštěstí to ustála. Brzy jsme měli možnost zjistit, že se závody blíží ke konci což mi udělalo radost, neuměl jsem si ani představit co dalšího by nás asi tak mohlo potkat. Popravdě, myslel jsem si, že už nás nic nebude čekat, že cílovou rovinku poletíme celou nad mořem, no, bohužel jsem se mýlil.
Modré světýlko blikalo pod vodou což se mi vůbec nelíbilo, vždyť byla zima a navíc ta voda musela být ledová. Tiše jsem si zanadával a nakonec jsem zamířil pod vodu, přesně tak jako ostatní, protože kdybych nad tím ještě chvíli rozmýšlel, asi bych to vzdal, protože pod tu vodu se mi rozhodně nechtělo.

Mimo herně:
(+5)

Andrew Brown rolled 1d10:
3

_________________

_________________