Ezra chcel pred stretnutím s Ginger ešte stihnúť posledné nákupy, a keďže svoju najlepšiu kamarátku poznal, neponáhľal sa. Ginger predsa nikdy nechodila načas, samozrejme pokiaľ sa nejednalo o metlobal. Oblečený v červeno-bielom pásikavom tričku s džínsovými kraťasami si vykračoval Šikmou uličkou až sa ocitol pred Deravým Kotlíkom. Prekvapene zamrkal, pretože veľmi neregistroval cestu, a tak ho trocha zarazilo, že sa zrazu ocitol pred svojim cieľom. Prehodil si papierovú tašku s nákupom do druhej ruky a vošiel dnu. Sekundu mu trvalo, kým sa jeho zrak prispôsobil tmavšiemu prostrediu. Zopár krát zažmurkal a porozhliadol sa po lokále, aby sa uistil v tom, že Ginger zasa raz mešká. Nemeškala. Tú dobre známu ryšavú hrivu by spoznal kdekoľvek a to obzvlášť, keď ju obklopovali ďalšie dve známe tmavovlasé hlavy. Riley a Arsen. Letmým pohybom ruky skontroloval svoje vlasy, ktoré zasa o kúsok podrástli, a tak mu na jednej strane tváre padalo pár dlhších pramienkov do tváre, a potom zamieril priamo k známej trojici. "Eh, ahojte..?" pozdravil kamarátov s neistým úsmevom a spýtavo pri tom pozrel na Ginger či sa rozhodla zbaliť so sebou aj týchto dvoch. Každopádne ten Arsenov kotlík vyzeral, že by sa doň pokojne aj zbaliť mohol. Na to, či sa tu stretli náhodou alebo cielene sa ani pýtať nemusel, vzhľadom na to, že dobre vedel ako sa veci majú medzi Ginger a Riley. Atmosféra pri stole mu to len potvrdila. "Boli ste na lektvarových nákupoch?" uškrnul sa. "Alebo ste len zašli na ďatelinové pivo?" preskočil pohľadom z Arsena na Riley, pretože automaticky predpokladal, že sem prišli spolu. Zložil si tašku na zem a tentokrat sa zadíval na Ginger. "Myslel som, že budeš meškať. Nehovor mi, že už si sa ma nevedela dočkať," uchechtol sa pri tej predstave pobavene. Pritiahol si stoličku od nejakého voľnejšieho stola a posadil sa k spolužiakom. "Tak čo? Aké boli zatiaľ prázdniny?" spýtal všetkých troch. "Boli ste niekto na Majstrovstvách?" dodal, keďže metlobal bola téma, ktorú mali všetci spoločnú. Riley síce už veľmi nehrala, ale Ezra si bol istý, že ju to baviť neprestalo. "Čo piješ?" spýtal sa Riley zvedavo a drzo jej nakúkol do pohárika. Niečo na pitie by mu bodlo, ale Ezra si nebol istý, či Ginger chce zostať, alebo sa bude ponáhľať preč.

_________________

<<

Carreen hned brzo ráno vyrazila se svou starší sestrou Newlyn, mrzimorskou studentkou čtvrtého ročníku, na Příčnou ulici, protože zbývalo budoucí prvňačce nakoupit posledních pár knížek - nehledě na to, Carreen měla právo něco si koupit, když nastupuje poprvé do Bradavic a tím si začátek studentského života zpříjemnit, a tak Carreenino přáni bylo... víc knížek! Sotva se pod tou vysokou hromadou prohýbala, jak šla. Byla drobná a malá, na sobě měla tyrkysové tričko s ovečkami a nad kolena měla sladce růžovou sukni, na nohách měla jednoduché střevíce bez podpatku, na tom samozřejmě ještě chodil neuměla a za vysokou hromadou knížek se spokojeně culila, což ostatní vidět nemohli, za knížkami šly maximálně zahlédnout její rozevláté, dlouhé zrzavé vlasy.
Newlyn, dívčina starší sestra také držela v ruce tašku s nakoupenými věcmi, ale namísto potřebných učebnic do Bradavic, které si měla koupit, z ní čouhaly rukávy nových triček, sem tam nohavice fakt hustých stylových kalhot a sem tam to zařinčelo novými náušnicemi, řetízky nebo náramky. Nebylo od věci, že se po Bradavicích chtěla věnovat módě a být modelkou. I teď byla ve stylových, světlých džínách, bílém tílku a tenké kožené super bundě, i když venku prahlo sluníčko. Jo, mudlovskou módu zbožňovala.
Carreen se zase opováženě prohnula kolena pod vahou knížek, když vstupovala do Děravého kotle a snažila se zpoza hromady vykouknout, aby se rozhlédla po volném místě. Bylo to fakt těžké. Ale v tom se zhrozeně zarazila, div nepozorností neškobrtla špičkou nohy o zem. "Ale ne!" zaúpěla naprosto zničeným hlasem. "My nekoupily Nejpraktičtější lektvary pro pokročilé," zamračila se a ohlédla se za svou starší sestrou, od které čekala nějakou podporu a třeba i to, že se na patě otočí a doběhne tu knížku koupit. Vždyť na ní tak záleželo!
Newlyn líně přežvýkla žvýkačku, promnula řetízek s křížkem na svém krku a rozhlédla se po lokále. "Stačí ti ta pro začátečníky, co máš doma," uculila se chlácholivě na malou sestřičku, pocuchala ji už tak dost rozlítané vlasy a v tom si všimla Arsena a nakonec i Ginger z ročníku. Během mžiku byla u nich, Carreen za ní pomalu cupitala a kolena se ji prolamovala při každém druhém kroku, těch knížek bylo určitě víc jak osm. "Čau, Arsene! Jak se má Billy?" vyhrkla téměř okamžitě, co nejméně nenápadně, protože Billy byl přece jen o rok starší, než Arsen, a chodil taky do Mrzimoru. Newlyn z něho navíc byla hrozně vedle, tak moc se podobal Paulu McCartneymu, kterého zbožňovala!
"Můžu to někam odložit?" pípla potichu Carreen za svou sestrou a vrhl pohled k zrzavé Ginger a Riley, na které se uculila. Sestra ji "odpověděla" mávnutím ruky, očividně ve znamení, že má chvíli počkat. A tak netrpělivě přešlápla a pokusila se to vydržet, jenže trpělivosti ona v životě moc neměla, a tak se bleskurychle otočila na Ezru. "Podržíš to, prosím?" zamrkala modrýma očkama.

| +

Mimo herně:
Nějak se to ještě rozrostlo, než jsem stihla napsat, tak se popřípadě pak zase odsunu pryč, aby nás tu nebylo moc a nepanoval zmatek. :-)

_________________
♠ ♠ ♠ Carreen Forland

| +

Konečně se dočká. Sklenice s jablečným džusem se brzy objeví před ním, avšak Vince ji chvíli sleduje, jakoby čekal, že se jablečný džus dá do pohybu a udělá něco sakra magického. Co kdyby se třeba sám od sebe odplazil ze skleničky a odtekl si někam na vandr. Ztěžka polkne, rukou raději uchopí sklenku, snad aby jí zabránil v nějakém tom putování, načež se otočí na patě a zahledí se na tváře v lokále. Stůl s Ginger a Riley se již trochu rozrostl. Prostě kamarádi. Tak proč si je neoťuknout?
(To je nápad!)
Rukou zavadí o držadlo kufru, načež jej pozvedne a pomalu se rozejde k oné skupince. Do tváře se mu pomalu vloudí veselý výraz. Poslední zbytky nervozity konečně opadaly, a tak je třeba se trochu pobavit.
"Ahoj lidi, nemáte tu místo? Jsem tu novej a nějak neprahnu po sezení na samotce... například takové..." rukou máchne k jakémusi opuštěnému kouzelníkovi, který vysedává v koutečku.
"To je leda na nějakou psychickou újmu!" prohlásí znovu, přičemž kufr s duněním odloží a přímo toužebně se zadívá na jedno z volných místeček.

_________________

"Mě teda zneklidňuje už ten fakt, že si představuješ, že bych si ti kdy sedla na klín," prohlásila Ginger a nelibě se ušklíbla. To tak, ještě aby si Butlerové sedala na klín! Byla snad blázen?! Na sedání na klín měla kluky a i tak se většinou radši spokojila s židlí, páč byla pohodlnější (a ještě nebyla tak úplně ve věku, kdy se klukům na klín sedá - ve vší počestnosti!). "Ah, díky, to je od tebe milé, snažím se držet si linii," opáčila poté s lehce ironicky povytaženým obočím, protože Riley evidentně nehodlala ocenit to, že si k ní tak blahosklonně sedla, a Ginger toho začínala litovat, i když špičkování se Zmijkou byla pořád větší zábava než vysedávání někde v koutě. Obočí jí pak vylétlo nahoru i při další Rileyině poznámce, u které si nebyla jistá, co přesně měla znamenat, protože ona si většinou se složitými narážkami hlavu nelámala, a tak se na Riley jenom shovívavě podívala a nijak to nekomentovala. Zmijka přeci nemusela vědět, že se NKÚček bojí jako čert kříže, no ne? A Ginger stejně spoléhala na nezměrnou ochotu svých chytřejších přátel a na to, že profesoři třeba přihlídnou k jejím úspěchům na famfrpálovém poli...takže by to chtělo letos vyhrát pohár. Ale to, že ve famfrpálu Nebelvír prostě nemůže prohrát, si říkala i loni, a jak katastrofálně to nakonec dopadlo, že.
"Ty prostě musíš bejt nutně nepříjemná, co?" protáhla Ginger a protočila očima, protože ji nepřestávalo fascinovat, jak Butlerová musela být za každých okolností ledová, i přes to, že jí to vůbec nešlo. Na co si to hrála? To prostě nemohly na chvilku uzavřít příměří?! Ezra už byl stejně určitě na cestě, těch pár minut nenuceného pokecu by ji určitě nezabilo. I když jak znala Riley, třeba by ji to i zabilo, kdo ví. Ginger každopádně cítila, jak ji veškeré nadějné sympatie vůči této osobě opět opouštějí a že začíná mít chuť zakroutit jí krkem. Ale stejně jako Riley, ani ona nehodlala s otevřenou rozepří začínat, jen ať si začne Zmijka, aby se jí pak mohla Ginger vysmát. Aniž by to pak zamýšlela, sjela malého klučinu navlas stejně hodnotícím a podrážděným pohledem jako Riley, po které však vrhla vražedným pohledem. "Laskavě si to nech, k nám nemehla nepatří," prohlásila chladně a zúžila na Riley oči, ale to už se k nim přicpal Arsen a se zařinčením si na jejich stolek odložil velký kotlík, ze kterého se vyvalil oblak prachu. Ginger se na něj poněkud káravě podmračila, ale pak se na chlapce přeci jenom smířlivě usmála. "Na hodiny sou povinný nějaký účebnice?" opáčila pobaveně, a bylo jí naprosto jedno, jestli se toho Riley hodlala nějak chytit. Na své záškoláctví a flákačství byla hrdá, alespoň veřejně. "No, jestli se do školy potáhneš s tímhle, tak to teda hodně štěstí," prohlásila poté a bradou kývla ke kotlíku, ze kterého právě Arsen otíral prach rukávem, což na Gingerině tváři vyvolalo další lehký úšklebek.
"Ezzi!" zvolala poté nadšeně, jakmile se ve dveřích objevil i její nejlepší kamarád (konečně!) a vesele na něj zamávala. Když si všimla jeho pohledu, sotva znatelně zavrtěla hlavou na znamení, že tyhle dva lektvarofily s sebou opravdu brát nehodlá. Ezrovu automatickému vyvození, že jsou tu Arsen s Riley dohromady se upřímně pobaveně zasmála, a ani se neobtěžovala pozorovat Rileyinu reakci, protože už vyskočila na nohy a šla honem Ezru pevně obejmout kolem krku. "Blázníš? Jasně, že jsem se nemohla dočkat, když trávím prázdniny prakticky na samotce! Taky by ses nemoh dočkat jakýkoli živý duše ve tvý věkový hranici!" prohlásila napůl nadneseně, napůl naprosto vážně a šla si zase sednout. Vůbec se jí nelíbil Ezrův zájem o Rileyino pití, protože ona před sebou taky měla nedopitou skleničku kaktusového džusu, a tak propálila kamaráda pohledem, ale k tomu, aby mu honem pošoupla své pití se nesnížila. Jen ať se klidně napije od Butlerové, aspoň jí nic neubyde. A ať si od ní třeba chytne nějakou smrtelnou nemoc, tak. "Mistrák byla naprostá paráda! A Sean...no, je to parádní střelec," prohlásila zapáleně a tváře jí při zmínce o bývalém Nebelvírském Prefektovi nápadně zrůžověly.
Když se k nim pak přivalila Newlyn s mladší sestrou, Ginger se pobaveně ušklíbla nad tím, jak "nenápadně" projevila zájem o Billyho Shearse, protože o její lásce k jeho slavnější verzi snad nešlo nevědět. "A co si to třeba položit radši na stůl? Ezra není věšák," houkla na mladší zrzku, ne úplně nepřátelsky, ale vlídné to taky zrovna nebylo. Co si o sobě to prtě myslelo? Samozřejmě, že kdyby si za obět vybrala třeba Riley, Ginger by ani necekla, ale takhle to nemohla nechat jenom tak. Pak se k nim stáhl ještě další kluk, kterého zrzka na škole nikdy neviděla, takže to musel být nutně prvák, a opět ho sjela pohledem, protože jí došlo, že je to onen nešika, co Riley málem převalil tašku. "Mi povídej! Samotka je děsná věc," opáčila a přátelsky se na něj zazubila. Ten klučina jí byl hned sympatičtějí. A nebál se. "Víš ty co, Butlerová? Vlastně by se k nám do Nebelvíru celkem hodil, odvahu na to má," ptohlásila poté bezostyšně a opřela si levý loket o opěradlo židle, aby se mohla lehce ohlédnout na Riley, po které vrhla přezíravým pohledem. "Jak se jmenuješ, kluku? Já jsem Ginger Olssonová z Nebelvíru, což je ta nejlepší kolej na škole," zazubila se zase na Vincenta, načež vzhlédla k Carreen, "A ty? Doufám, že nejsi stejně paranoidní jako tvoje sestra," houkla, nyní už přátelsky, a vesele se ušklíbla na Newlyn.

_________________

Riley se na Gingerinu reakci ohledně sedání komusi na klín jen kysele ušklíbla a raději toto téma opustila. Zmínka o linii se ovšem už takové ignorace z její strany nedočkala. „Jo? A jak? Cpeš se po ránu zrním?“ ,Jako nějaká slípka?´ Riley možná onu poznámku nahlas nevyřkla, ale její výraz byl posměvačný ažaž. Fakt, že se na radu Ariany sama tu a tam snažila živit podobnými nechutnostmi, si nechala pro sebe.
Ohledně vlastní nepříjemnosti pak Riley povytáhla obočí hezky vzhůru. „Věř mi, doteď jsem se snažila nepříjemná nebýt,“ informovala nebelvírku zcela vážně.
Riley se zrovna chystala reagovat na poznámku o nemehlech... Tu sebou ale polekaně trhla, když se u nich objevil Arsen a tak nevybíravým způsobem si k nim odložil kotlík. Rileyina první reakce byla samozřejmě taková, že musela nahlédnout přes okraj, jako by měl být uvnitř nějaký zajímavý lektvar. „Ahoj,“ pozdravila Quinna při zběžné prohlídce jeho nové lektvarové pomůcky a jala se alespoň na moment Ginger okatě přehlížet, aby ji nemusela v příští vteřině třeba zaškrtit. Arsen sloužil jako dobré rozptýlení. „Slušný,“ zhodnotila kotlík s menším úsměvem, načež si na něj pro efekt zaťukala. Krásně to zacinkalo. „To je standart, nebo už jsi taky podlehl a pořídil sis ten letošní hit alá samomíchačku?“
Když se Arsen hned začal zajímat o její učebnicový nákup na stole, pozdvihla nad tím obočí. „A to mě jako mělo od její koupi odradit?“ otázala se, načež vytáhla danou bichli z papírové tašky. „Navíc... Dostala jsem na ni slevu, protože to byl poslední výtisk a měla trochu poničené stránky.“ Vzápětí ji doslova strčila Quinnovi pod nos. „Podívej. Skoro nic jí není a stejně mi strhli hned dvacet procent z původní ceny.“ Riley nasadila výraz, který jasně říkal: ,No nekup to!´ Na Olssonovou a její poznámku pak měla co dělat, aby neprotočila očima.
Chvíli na to se k nim připojil Ezra. Riley trochu vyděšeně přihlížela zrzčině reakci na jeho příchod. No vážně. To bylo normální se takhle nepřirozeně na někoho věšet? Riley se zpožděním a poněkud zdrženlivě pokývla Ezrovi hlavou na pozdrav a ponechala na Arsenovi, aby mu odpověděl, co se lektvarových nákupů týkalo. Jeho těkavý pohled by i přešla, ale to by se Ginger nesměla začít tak hlasitě smát. Riley do ní zabodla pobouřený pohled. Co jí jako přišlo na Ezrově otázce tak legračního? Cácorce jedné rezaté! „Máslový ležák si šetřím až na Prasinky,“ pronesla proto k Ezrovi poněkud namíchnutě a s blesky v očích pohlížela na Ginger. „Prý je tam nejlepší,“ zamumlala ještě na téma ležáku. O tom, že na máslovou rundu už jí i díky oné lektvarové učebnici nezbýval dostatek mincí, se raději nezmiňovala.
Vzápětí se zmijozelka zaposlouchala do výměny mezi oběma nebelvírskými. „Hm. Takže se přistěhováváš tady k Ezrovi?“ vměstnala se jim do hovoru s pozdviženým obočím a schválně užila stejného výrazu jako předtím sama Ginger. Trochu jí připadalo, jako by místo o Olssonové mluvila o nějakém stěhovavém ptáku, co se s blížícím se koncem léta vydal do jižnějších oblastí. Třeba vlaštovce... Ale. Ne! Ta byla moc elegantní. Sup by odpovídal víc, kdyby se řadil do stěhovavého ptactva.
Co se Ezrova prázdninového dotazu týkalo, Riley obezřetně mrkla po Olssonové jako po znepřátelené straně, před níž si zkrátka musela hlídat každé slovo, načež loupla očima po Arsenovi. Nakonec pohledem zakotvila zpět na Ezrovi. „Jo. Super. Skoro jsem se při všem tom čvachtání i opálila,“ poznamenala. Přeci jenom... Ezra nemohl za to, že měl tak špatný vkus na nejlepší kámoše, že ano... Od Riley by nebylo vůbec hezké, kdyby ho kvůli Ginger odbyla strohou jednoslovnou odpovědí.
Jakmile jí začal nakukovat do skoro prázdné sklenky, Riley si ji instinktivně přitáhla blíž k sobě. „Odvar z rulíku zlomocného. To by ti nechutnalo,“ odvětila a teď už i trochu pobaveně na Ezru koukala. „Jen pro silný povahy,“ dodala. Skoro se zatvářila škádlivě.
Když se k nim pak přidala Carreen se svou načančanou sestrou, co se hned začala zajímat o Quinna s užitím nějaké podivné ,billovité´ šifry - protože Riley o žádném hezounovi Billym dosud neslyšela -, Riley Newlyn začala hodnotit zkoumavýma očima. Až po opětovném pohledu na Carreen ji napadlo posunout své knížky na stole i s Arsenovým kotlíkem stranou, aby si mezitím mohla mladší dívka ulehčit. To aby se tu třeba Ezra pod takovou tíhou neskácel... Výjimečně se tak na něčem nechtěně shodla s Ginger, která se ho taky hnedka začala zastávat. Nakonec obrátila pozornost k Vincentovi, který se k nim též připojil. Proti jeho přítomnosti nic nenamítala. Jenže Ginger ho hned zneužila proti ní. Riley se vůbec nelíbilo, jak si nebelvírka nenápadně ovíjela všechny kolem prstu a - co hůř - jak jí to procházelo.
„Jestli máš špetku rozumu, tak ji neposlouchej a radši si utvoř na koleje názor sám,“ poradila Vincentovi, kterého si podle rysů v obličeji a Gingerina chování k němu až teď zařadila mezi budoucí prváky. Narozdíl od zrzky své jméno ovšem neprozradila. Namísto toho se podmračeně odmlčela, dopila dýňovou šťávu a trucovitě sledovala, jak Olssonová pozvolna zasekává drápky do těchto nebohých bytostí...

_________________

Arsen vrhl po Ginger úšklebek vyhrazený pro všechny, co prostě nechápali, jak jsou lektvary úžasné, a svůj nový kotlíček předstíraně políbil. "Ne asi, nechám ho doma, aby se na něj prášilo, nebo v něm máma vařila polívku. A je obyčejný, já si svoje lektvary míchám radši sám," odpověděl s letmým zazubením Riley. O hitu slyšel, jenže... kam by zmizela ta krása? V duchu byl přesvědčený, že Riley by se taky vykašlala na nějakou samomíchací nabídku. Tohle chtělo prostě cit.
"Ukážeš mi tu knížku?" Skoro než to stačil říct, Riley ji vytáhla a skoro šprťácky ji práskla na stůl. Arsen natáhl krk a s dovolením a zatajeným dechem zalistoval, jako kdyby se směl dotknout původní Bible. "Je krásná, a to má jen trošku poškrábaný desky," přitakal a tím nadšená výměna nových lektvarových papomůcek mohla být pozvolna a beze spěchu šťastně ukončena.
Vzápětí dorazila známá tvář. Arsen Ezrovi přes lokál zamával a pobaveně mu zacukaly koutky úst. Ginger to nejspíš vzala jako záchranu z kroužku lektvaromilů a utekla se přivítat. Jenže Ezra nebyl zdaleka jediný. Arsen podvědomě ochranitelsky položil přes kotlík ruce a spěšně se za plachého pomrkávání snažil zorientovat.

Natáhl k menšímu kudrnáčovi ruku, jen co přešla menší bouře v podobě zřejmě nějakých nedořešených věcí mezi holkama. "Arsen Quinn, těší mě," usmál se přívětivě. "Jen si sedni," když mě Riley nezabije. "Teda ale nezaručuju, že tady k nějaké té újmě nepřijdeš taky," upozornil přátelsky.
Typicky mrzimorský výraz mu během chvilku ale trochu stekl z obličeje, když nepochopil, proč Ezra koukal na něj a na Riley a Ginger si málem učůrla smíchy, nebo co.

"Sešli jsme se náhodou jen chvilku před tím, než jsi přišel," vysvětlil bezelstně a maličko se pousmál. "Prázdniny byly fajn. No, mistrovství bylo úžasné, i když je škoda, že Zéland nepřeválcoval ještě McLarken se zlatonkou. Na Anglii bylo letos dokonce podezřele slunečno..." Nedívej se na Riley. Arsen kulhavě dokončil výpověď a chvilinku trochu zařezaně mlčel, i když to prostě mohlo být tím, že téma "jaké byly prázdniny" vykládá už poněkolikáté za poslední dobu. Klasika, každého přece vyšťaví neúnavný zájem babiček, tetiček a sousedek. Navíc začínaly padat i vážně nepříjemné otázky, které se prázdnin a školy zase tolik netýkaly.
"No, nedáme si něco už tady?" navrhl, když Ezra začal nakukovat do pití a Riley nečekaně projevila smysl pro humor. Po tom neviditelném sršení blesků ho to zaskočilo. "Můžu všechny pozvat," dodal hrdě. Bodejť by ne, když zrovna nebyl na mistrovství nebo se zmijozelskou dvojkou, makal jako fretka. Ze sekání trávníků navíc povýšil na výpomoc ve výčepu na vísce.

Dvě holky s mrkvovými vlasy už bylo těžší zařadit. Arsen na ně hodil typický výraz "ty jsi od Finleyů...?" a až pak mu došlo, že ta vyšší se občas promenáduje po společenské místnosti.
"Uh, čau," odpověděl nejistě. "Tak to vážně nemám tušení. Kdo to je?"A jak s ním souvisím já...? - Kouzelní krasavci zrovna nefigurovali na jeho výběru kazet. Zničeně se zkusil zanořit zády do židle a ani moc neprotestoval, když Riley odstranila jeho kotlík. Směrem k menší mrkvi se pokusil o chabý úsměv. To už tak bývá, když vás někdo přepadne s nějakým cizím jménem.

_________________

Přijmou jej celkem vřele, což mu vykouzlí na tváři ještě širší úsměv. Kufr nechá kufrem, sklenku s jablečným džusem mezitím položí na stůl, v uctivě vzdálenosti od kotlíku, načež je všechny přelétne pohledem. "Já jsem nějakej Vincent Kane a fakticky vám neřeknu, do které koleje bych se jako měl vrtnout, protože ani jednu pořádně neznám." hlesne ke dvojici dívek, tedy k Riley a Ginger.
"Ale ten Neblevír má fakticky zvláštní jméno, třeba na tom něco bude. Tam chodí nějací spešl kouzelníci?" zeptá se obzvláště Ginger a zazubí se. Riley sjede kratičkým pohledem a pokrčí rameny.
"Vím jen, že sou čtyři a z toho se moc odvodit nedá." řekne k ní, načež si povzdechne.
Nakonec na něj promluví i Arsen, proto jej přelétne pohledem, ale pak k němu odvážně natáhne svou - stále ještě - drobnější ruku s krátkými nehty. "Vincent Kane," zopakuje speciálně pro žlutého a vesele se zasměje, přičemž odhalí řadu bílých a rovných zubů.
"Ale všichni mi můžete říkat Vince," řekne o něco hlasitěji, aby jej snad nikdo nepřeslechl a konečně své pozadí zaparkuje na jednu z volných židlí.
"Pozvat všechny?" zeptá se Arsena. "Já bych si dal třeba zmrzku. Maminka sice říkala, že bych neměl jíst tolik sladkého, a že bych neměl jíst zbytečně studené věci, abych nenachladl takhle před začátkem školního roku, ale teď tu není, a když to nevidí, tak ji to určitě trápit nebude." Vychrlí tak nějak pro celý stůl, aby snad ostatní neztratili pojem o jeho rodině, načež se opět natáhne pro sklenku s džusem.
"No á, jak jsem vás tak poslouchal.. ono bylo nějaké mistrovství? Já mám třeba rád fotbálek, ale ten teď nebyl. A třeba i hokej je supr, když si ho můžete zahrát v zimě na ledě. Může se tam v Bradavicích vůbec hrát fotbal nebo hokej? Vždyť se tam určitě musí sportovat, že jó?" otáže se s vykulenýma očima.
Vždycky rád hrál různé sporty. Jak by mu bylo, kdyby se dozvěděl, že by nesměl hrát nic? A co vůbec takoví kouzelníci vůbec můžou hrát? Třeba nic nehrají! Jak by to zvládl?

_________________

Na Arsenové mávnutie odpovedal rovnakým gestom a trocha ho potešilo, že tu nebude sám s dievčatami, najmä s týmito dvomi, medzi ktorými to vrelo na dennom poriadku. Ezrov úsmev sa ešte rozšíril, keď sa Ginger vydala jeho smerom a venovala mu vrelé objatie. Pevne ju stiskol, aby jej ho oplatil a s úsmevom jej odvetil: "Ahoj, Zázvorka!" zvesela sa na ňu zazubil, pretože ju naozaj rád videl. "Začína to znieť, akoby si sa netešila na mňa, ale na to, že vypadneš z domu". Podpichol ju a potom sa od nej odtiahol a prešiel k stolu, kde sedeli zvyšní kamaráti. "To ti neviem potvrdiť, ani vyvrátiť, u Troch Metiel som ešte nebol, takže neviem ako tamojšie ďatelinové pivo chutí" zašklebil sa pri odpovedi Riley a v duchu si prisľúbil, že to tak nesmie zostať na dlho. "Snaď to tento rok napravíme. Obaja," dodal a na okamih sa na Riley zadíval a pootvoril ústa, akoby chcel ešte niečo povedať, no zrejme si to rozmyslel, pretože sklopil zrak a zatvoril ústa. Niekto by si však mohol povšimnúť, že mu očerveneli končeky uší a mierne zrozpačiteľ. Odpoveď na otázku Riley o tom, či sa Ginger k nemu prisťahováva, nechal na ňu, ale obozretne skĺzol pohľadom po jej kufri, ktorý rovnako ako Arsen, upodozrieval z malého vylepšenia vnútorných rozmerov. Musel sa nad tým pobavene uškrnúť, pretože si dokázal predstaviť akú radosť bude mať mamka z ďalšieho dievčaťa v dome, najmä vo veku jej synátora.
"Musel to byť dobrý zápas. Navyše keď tam bol aj Sean a McLarken," prikývol na tému Majstrovstiev, pričom nad zasneným básnením Ginger o Seanovi len pretočil oči k stropu, čím jej naznačoval, že detailov ho môže ušetriť. "A k tomu Nový Zéland. Vraj je to krásna krajina," povzdychol si. Na okamih ho zalial pocit ľútosti nad vlastnou absenciou na Majstrovstvách. Každopádne sám sa rozhodol, že na finále ísť nechce, a keď to oznámil otcovi, ten jeho rozhodnutie len s vážnym výrazom tváre podporil a potľapkal ho po ramene, akoby na syna bol hrdý. Nič k tomu však nepovedal a Ezra sa na nič nepýtal.
"To si sa veru naozaj len skoro opálila," podpichol Riley so smiechom a skĺzol po nej pohľadom. Oproti nemu bola ešte stále bledá ako stena. "A kde si sa to chodila kúpať?" spýtal sa Riley zvedavo, takže mu celkom ušlo ako sa Riley a Arsen vyhýbajú pohľadu jeden na druhého. Riley však dlho neváhala a podpichnutie jej bledosti mu rýchlo vrátila, keď sa pokúsil vyzistiť, čo dievča pije. "No prepáč? Ako vieš, že by mi to nechutilo? Ja som silná povaha!" namietol dotknuto a pozrel na Ginger, aby ho v tom podporila, pričom jej venoval dôrazný pohľad, aby jej ani nenapadlo povedať opak a strápniť ho tak pred Riley. Atmosféru našťastie zachránil Arsen, ktorý navrhol, že by si mohli dať niečo už tu a tak súhlasne prikývol. "Ja som za. V krku mám hotovu Saharu..." povedal a tekol očkom po Zázvorkinom kaktusovom džúse. "Ja si dám ten..." zvráštil obočie a uprel zrak na pohárik Riley ako sa snažil spomenuť si na oný názov jej nápoja. "Odvar z rubíku zlovoľného?" pípol neisto, pretože si bol takmer istý, že to nebude správny názov. Ezrovi sa však nepozdávalo, že by ho mal kamarát pozývať na pitie, navyše keď mu oco dal peniaze, aby si s Ginger spravili pekný deň na Šikmej, kým prídu domov. "Čo keby sme pozvali dievčatá?" navrhol Arsenovi. Nechcel predsa vyzerať ako padavka, ktorá si necháva platiť za pitie. To bola predsa výsada dievčat. "Čo si dáte?" spýtal sa ostatných, no vtedy sa k ním začali trúsiť nový príchodzí a Ezra pomaly ale isto prestával mať prehľad. Budúcemu prváčikovi Vincovi sa po vzore ostatných predstavil. "Ahoj, ja som Ezra. Ezra Delijah, chrabromilský brankár" povedal hrdo a venoval mu letmý úsmev. Čo ak je to predsa naozaj čerstvá krv ich fakulty. Úsmev mu však z tváre zmizol, keď mu nejaké malé dievča podstrčilo do rúk hromadu kníh, pod ktorými mu tie ruky klesli pekne hlboko. "To si naozaj uniesla sama?" vykulil na dievčatko oči, a keď mu Riley uvoľnila miesto na stole, vďačne sa na ňu pousmial a knihy tam odložil. "Newlyn je tvoja sestra?" spýtal sa malej ryšavky zvedavo. Mrzimorku veľmi nepoznal, ale o jej paranoji už čo to počul. "Tiež ideš prvý krát na Rokfort? Aj tuto Vince ide do prváku," kývol hlavou smerom k brčkavému chlapcovi, ktorý sa zrovna s niekym bavil o športe.

Mimo herně:
Ak som pomýlila chronologické poradie deja tak sa ospravedlňujem, ale už v tom mám trocha mišmaš

_________________

Carreen se střídavě dívala své sestře do zad a na Ezru, protože alespoň u jednoho doufala, že se chopí situace a rychle tu hromadu knížek převezme, nebo hrozilo, že se jí pod tou vahou podlomí kolena, což by nebylo zrovna pěkné uvítání ve společnosti tolika starších budoucích spolužáků! Jednou Carreen zase působila zaraženě, když Newlyn svou mladší sestru, kterou měla samozřejmě na starost, naprosto přehlížela a Ezru předběhla svou odpovědí starší zrzavá dívka, na kterou Carr překvapeně vykulila modré oči a nervózně loupla pohledem po ostatních, jestli se takhle chová normálně. Že by si to však nechala líbit a nadále mlčela, to nehrozilo.
"Já to nad ten stůl nevyzvednu, to sis nevšimla?" propálila Ginger smrtelně vážným pohledem, což bylo maximálně tak úsměvné, nikoli vážné a naštvané. "A vůbec, k tobě nikdo nemluvil," dokončila ještě odvážně směrem ke starší dívce, pozorně se na ní zadívala, protože přirozeně očekávala, že si to nenechá jen tak líbit, ale to už se ozval Ezra a malá zrzka se na něho mile usmála. Diametrální rozdíl o proti výrazu věnovaném Ginger. "Uf. Děkuju," zamrkala na něho a hned, jak měla volné ruce, začala si uhlazovat své dlouhé vlasy. Při té příležitosti se ještě na Ezru zadívala, nešlo si nevšimnout, jak mu ruce pod hromadou knih trochu klesly, čímž si vysloužil dívčino tiché zachichotání. "Samozřejmě. Ještě chvíli a měla bych z toho puchýře... vidíte to?" pozvedla obě dlaně a začala je Ezrovi a Ginger ukazovat, i když tam neměla téměř nic, což si pravděpodobně vzápětí uvědomila, takže ruce hned spustila k tělu a přišla k hromadě knížek, kterým Riley uvolnila místo. "Není divu, že je to tak těžké, mám tu asi o čtyři knížky navíc, než bych do Bradavic měla mít a to mi ještě jedna chybí," postěžovala si a vrhla na Ezru pohled přes rameno, očividně ji ten chlapec ze všech zaujal vůbec nejvíce. Vedle sedící Ginger si už ani nevšimla. "Myslíte, že by bylo možné, aby mi z Krucánků a Kaňourů tu knížku do Bradavic poslali? Problém by to snad nebyl, otázkou však zůstává, jestli ta kniha nebude na sovu moc těžká... anebo, v Bradavicích je určitě knihovna, že?" tentokrát se podívala i po Riley, protože usoudila, že ta tu ze všech vypadá nejvíce vzdělaně a povytáhla jejím směrem obočí. "Ale znáte to, vlastní kniha, je vlastní kniha. Čí je ten kotlík?" zeptala se pak zvědavě a stoupla si na špičky, aby si ho mohla lépe prohlédnout. Podobný měla zdědit po Newlyn, kdyby se jí neroztavil.
Mezitím starší ze sester Forlandových valila na Arsena nevěřícně oči, protože opravdu nechápala, že na ní zaprvé ten kluk kouká, jako by právě přiletěla z Marsu, a za druhé, že nezná Billyho. Měla za to, že studenti se v kolejích alespoň tak trochu znají, nebo o sobě mají aspoň malé povědomí, zase tak moc jich přece nebylo. U Arsena to bylo ještě něco trochu jiného, když byl famfrpálovou hvězdou a skvělým chytačem, ale Billy byl zase zpěvákem v Kouzelných Krasavcích, vždyť to bylo skoro to samé. Sláva jako sláva. "A ty opravdu chodíš do Mrzimoru?" cukly Newlyn koutky do úsměvu, načež chlácholivě Arsena poplácala po rameni. "Nikde se radši nechlub, že za nás hraješ," prohodila polohlasem, ale v humorném duchu, v žádném jiném by to ani Newlyn Forlandová nemyslela, a v duchu pomalu začínala panikařit, že o Billym nemá celé léto žádné zprávy. Pak už ale odcupitala koupit sobě a své sestře něco k pití, přičemž se u baru zasekla s dalším spolužákem z Bradavic, kterému si musela postěžovat, že na sobě zpozorovala další příznaky jedné málo známé, ale velice nebezpečné nemoci. Takové povídání bylo většinou na dlouho.
Carreen svou sestru očividně nepostrádala. "Ano, ano, letos poprvé," začal horlivě přikyvovat Ezrovi, než se začala rozhlížet po volném místě u stolu. "Opravdu?" pohlédla okamžitě na nově zmíněného Vincenta, ke kterému, pokud mohla, se okamžitě přihnala. Nebylo vůbec na škodu znát pár spolužáků, s kterými bude dalších sedm let v každodenním kontaktu. Ihned k němu natáhla ruku, tak se to přece slušelo. "Ahoj, já jsem Carreen. Takže ty jedeš do Bradavic? Těšíš se? Já samozřejmě moc, není kouzelník, který by se do Bradavic netěšil, že. Takže se těšíš?" představovala se mu hned s úsměvem, aniž by mu dala šanci se vzpamatovat, že se z ničeho nic před ním ocitla malá, přiznejme si to - vtíravá, holka. A pak se už zrzečka otočila na Ginger, jejíž jméno zaslechla a hned si ji pozorně prohlédla. "Tak to teda nevím," zahlásila značně pochybovačně, "od nás chodil do Nebelvíru jen můj otec a bratr Ubert a zdá se, že to na obou zanechalo následky," ušklíbla se s cukajícími koutky rtů, "a jsem Carreen Forlandová," dodala. Nepochybovala o tom, že ostatní jméno Forland znají, alespoň z doslechu. Vždyť do Bradavic teď chodili čtyři Forlandovi, další tři byli už absolventi a další čtyři - včetně Carreen měli na školu teprve nastoupit.

_________________
♠ ♠ ♠ Carreen Forland

| +

"To dělá možná tak Ariana, mně stačí, že sportuju," opáčila Ginger, ale Rileyin posměšný výraz ji už tak úplně chladnou přeci jenom nenechal, a tak se na dívku zamračila. O co jí pořád šlo? Jasně, tak se nesnášely, ale to se nemohla aspoň trochu snažit? "I ty hrdinko," zavrkala poté sarkasticky, když Riley prohlásila, že ještě ani zdaleka není nepříjemná, a asi bylo opravdu dobře, že se k nim pak přimotal ten Arsen.
Když pak začal sněm lektvarofilů, Ginger se šklebila čím dál víc, protože jí přišlo nechutné a zvrácené mít takový zájem o kotlíky a učebnice. To, že ona chovala naprosto stejnou, ne-li větší lásku k famfrpálu a všemu s ním spojeném, už bylo pochopitelně vedlejší. Ale aspoň na sebe mohla být pyšná že jako kapitánka se věnuje čistě své věci, ne jako Arsen, který byl zběh a miláček McAndersenové. Bleh. Mrzimorští.
Následně se andílkovsky uculila na naštvanou Riley, ale jakmile se pohledem vrátila k Ezrovi, který se červenal, a navrhoval cosi, co vyznělo jako rande se Zmijkou, proklála kamaráda ošklivým pohledem. Co to zase magoří? Prvně Ariana a teď tohle? To má jako úchylku na Zmije nebo co? Samozřejmě, že se mohl jednoduše stydět, ale jako většina zamilovaných, i ona se automaticky chopila role znalce v lásce a vztazích, takže podle ní Ezrova reakce znamenala, že se mu Riley líbí. A to se vůbec nelíbilo jí. Budou to muset důkladně probrat... "Něco proti?" utrhla se poté na Riley víc nakvašeně, než by si bývala přála, protože se jí dotklo, jak se k druhé dívce měl Ezra, ale omlouvat se jí rozhodně nehodlala, že. Na téma mistrovství už jenom rázně a spokojeně přikývla, i když výkony Salema McLarkena jí byly opravdu putna. Zato O'Callaghan...
Ze zasnění ji probudil Ezrův skoro laškovný hlas. "Ha ha, tak určitě..." opáčila na Ezrovo prohlášení, že je silná povaha a věnovala mu provokativní úsměvo-úšklebek. Za to červenání si zradu zasloužil, tak. Následně jí opět naštvaně škublo obočí, když si chtěl Ezra dát to samé jako Riley, avšak podotknout, že si právě chce objednat jed, nemohla, protože rulík sice znala, ale jenom ve švédštině a bylinkářství si v Bradavicích nedávala, protože to moc zavánělo lektvary a taky to někdy učila Andersenová. "Nějakej bohatej, ne?" zakřenila se poté přátelsky na Arsena, o kterém věděla, že chtěl přes léto brigádničit, a byla ráda, že ona nic takového dělat nemusela. Pochůzky pro babičku jí bohatě stačily. "Já bych si dala další kaktusovou šťávu, prosím," poručila si poté s milým úsměvem, který se nikterak nevztahoval na Riley, o kterou nezavadila ani koutkem oka.

Ginger po Carreen vrhla výhružný pohled ledových očí a povytaženého obočí jako jestli si z ní ta malá myš dělá legraci. "Ach, chudinečko malá," ucedila jízlivě a sarkasticky se na zrzku usmála, načež přihodila úšklebek. "Další, co snědla všechnu moudrost světa, to tady s Butlerovou budete určitě nejlepší kámošky," opáčila poté a sladce se na Riley uculila. Tím, že Carr začala mít zájem o kotlík, už si to u Ginger naprosto pohřbila, a tak nechala ty tři koumáky, aby se té chudince věnovali, a ona se radši ujala Vincenta, který byl víc naladěn na její vlnu. A zajímal se o sporty, plusový bod! Pak však malá zrzka ještě zahlásila na téma Nebelvír, a tak se na ni Ginger opět otočila s vražedným pohledem. "Ona si ze mě vážně dělá srandu, žejo?" zeptala se ostatních nevěřícně a zavrtěla nad Carreen hlavou.
"Ty budeš z mudlovský rodiny, co? Ne, že by to nebylo jedno," nadhodila pak zase k Vincentovi, načež se zazubením dodala: "Do Nebelvíru chodí ti nejlepší, to ví přece každý! Podívej se na mě s Ezrou," a lišácky na svého spolužáka mrkla. "Tak ty z Bradavických jídelních stolů omdlíš..." poznamenala poté pobaveně, protože si dokázala živě představit, jak se Vince bude tvářit, až se před ním objeví vrchovaté mísy a bude moct jíst, co se mu zamane. Ona na tom byla ostatně podobně, ale to vlastně asi úplně všichni. "No, vzhledem k tomu, že to nejsou kouzelnický sporty, tak si je zahrát můžeš, ale za A) potřebuješ vlastní výbavu a za B) tam není tolik lidí, co to hrát umí. Ale my mluvili o mistrovství světa ve famfrpálu - to je ten nejlepší sport na světě! Je to vlastně něco jako mudlovská košíková a vybíjená v jednom, a lítá se při tom na košťatech. My tři jsme ve školních týmech a tady Riley už je jenom záskok," rozpovídala se barvitě a pak cukla bradou ke svým společníkům. Dokonce udělala Riley tu čest, že ji vůbec zmínila, protože sama věděla, že nemůže pořád dělat vlny, vzhledem k tomu, že ať už to bylo sebevíc nepochopitelné, Arsen s Ezrou měli Zmijku celkem rádi a ona si je proti sobě nechtěla poštvat.

_________________