Heatcliff Leslie dokonale zaskočil svým prohlášením, že by na ni čekal klidně stovky let. Vůbec nevěděla, jak na to zareagovat, takže se na něj jen překvapeně zadívala a začervenala se, protože jí to přišlo milé a roztomilé. „To je dobře,“ zamumlala nakonec na to, že nečeká dlouho, a ze všech sil se snažila nečervenat, což jí moc nevycházelo.
Sotva o chviličku později přišlo další překvapení v podobě růžičky a Leslie znovu překvapeně zamrkala. Než na tohle rande vyrazila, tvrdila by, že sem jde připravená... ale teď už si tím nebyla tak jistá. Takové pozornosti z Heathovy strany prostě neočekávala, nicméně byla tím opravdu příjemně překvapena. Vždyť které holce (haha) by se nelíbila kytička, ne? „Jé, ta je pro mě?“ prohodila s úsměvem a růži si od Heatha převzala. „Děkuju,“ dodala a vytáhla se na špičky, aby mu mohla vtisknout děkovný polibek na tvář. A další poděkování šeptla hned vzápětí, když jí Heath zalichotil prohlášením, že jí to moc sluší. Mohla se snažit nečervenat, jak chtěla, ale vůbec jí to nešlo.
„Mně je naprosto jasný, Heathe, že bys tu nejradši hned zakotvil a pořádně se nacpal,“ zkonstatovala po jeho otázce pobaveně a s jiskřičkami v očích se na něj zadívala. „A já mám taky docela hlad, takže bych tentokrát procházku vynechala, hm? Vynahradíme si to někdy příště,“ mrkla na něj. Pak se ohlédla k hladovému oknu a zatvářila se zamyšleně. „Asi bych si dala nějakou bagetu s kuřecím masem a nějakou dobrou omáčkou, hmmm,“ pokrčila rameny. A ačkoliv zatím netušila, co konkrétně si dá, už se jí sbíhaly sliny.

_________________

"Ne, ta je pro tu holku za tebou." Odvětil Heath zcela vážně než se pobaveně zašklebil a přikývl. "Samozřejmě, že je ta růže pro tebe, Leslie," mrkl na ní s širokým úsměvem. Trochu se sklonil, aby mohl dostat děkovnou pusu a snažil se přitom nečervenat co to šlo. Stále marně, ale pozitivní na tom všem bylo, že se červenala i Leslie, takže tak.
Když zjistil, jak moc provařený ohledně jídla je, zatvářil se děsně nevinně. On nemohl za to, že toho tolik spásl, no. "Dobře," Heatcliff si celkem oddechl, když zjistil, že nebudou muset nikam chodit, i když procházky v celkem pěkném počasí nebyly špatné. Jenže jídlo bylo jídlo a to pro něho znamenalo celkem dost. I když štěstí Leslie o něco víc, takže se hodlal přizpůsobit. "Tvé přání je mi rozkazem, má drahá. Můžeš se posadit, já tu frontu vystojím," mrkl pak na ní zvesela a ať už si nakonec poručila jakoukoliv bagetu, Heath jí skutečně za pár minut donesl. Sám pak měl bagety dvě, jednu s pálivými papričkami a druhou s extra porcí salátu, protože i on musel žít trochu zdravě, neasi. Nechyběl ani pytlík s horkými kaštany, protože ty měl celkem rád a navíc na ně měl taky chuť, no. "Počasí se celkem vyvedlo, jsem vážně nečekal, že nám bude svítit sluníčko." Broukl, zatímco se pustil do své první bagety - té se salátem.
"Co plánuješ dělat zbytek prázdnin? Máma říkala, že by jsi mohla přijet na návštěvu k nám, prej by tě ráda poznala." Heathovi chviličku trvalo, než mu došlo, co právě řekl, a tak se usmál jako andílek a zakousl se znovu do bagety. Bylo pravdou, že Heath o Leslie už doma něco málo plácl a od té doby se z něho rodiče snažili vytáhnout co se stalo. Jediné pozitivum na tom bylo, že se alespoň nechtěli už bavit o Maisie. "Kdyby bylo takhle pěkně, mohli bychom vyrazit k moři a nebo na loď. Bych tě mohl naučit chytat ryby," dodal pak ještě rychle a usmál se. Jo, s lepší nabídkou určitě přijít nemohl, no.

_________________

Leslie se pobaveně uculila a potřásla hlavou, když si povšimla, jak nevinně se Heatcliff tváří. To byl prostě celý on a ona moc dobře věděla, jaký je žrout. Stačilo ho chvíli pozorovat při obědě. „Fešák a ještě k tomu gentleman,“ podotkla s úsměvem ještě širším, než před chvílí, a posadila se tedy na lavičku, když se Heath tak ochotně nabídl, že frontu vystojí. Výběr bagety nechala na něm, neboť si byla docela jistá, že nekoupí nic špatného.
Tvrzení, že je Heath hrozný žrout, se potvrdilo o chvilku později, když si přinesl dvě bagety. „Hele, nespletl se Moudrej klóbrc, když tě zařazoval do koleje? Podle mě chtěl říct, že patříš do Mrzimoru, ale prostě se nějak přeřekl,“ zkonstatovala, protože jinak to prostě nemohlo být. Ale faktem bylo, že Leslie znala víc takových lidí, kteří se minuli kolejí - třeba takový Liam byl taky šílený žrout a mlsoun, co si tak pamatovala. „Jo, počasí je fajn,“ odkývala Heathova slova a tu svou bagetu si od něj převzala. A zadoufala, že se tu nebudou bavit o počasí jako dva staří manželé. „Děkuju,“ dodala ještě a mrkla na něj.
No a pak přišla otázka na zbytek jarních prázdnin a sdělení, že by Leslie mohla přijet k Manningům na návštěvu. Leslie polkla sousto a zvedla k Heathovi poněkud nejistý pohled. Vážně by se jako měla setkat s jeho rodiči? No potěš koště, na tohle připravená opravdu nebyla. „No, hm... Asi by to šlo?“ prohodila a nejistě se pousmála. Co když jí Heathova maminka podrobí křížovému výslechu? „Jací jsou vlastně tvoji rodiče? Nic o nich nevím,“ podotkla, protože bylo příhodné něco si zjistit o jámě lvové, než do ní vkročí, že. „Hmm, to zní jako super plán. Na lodi by to bylo super!“ Jo, tohle znělo dobře, to musela uznat. Kvůli tomu by pravděpodobně byla schopna přežít i setkání s rodiči. „A chytat ryby? Pch, určitě je chytnu i holýma rukama,“ zazubila se, narážejíc na svou poněkud drsnou náturu.

_________________

Heath se spokojeně uculil a přikývl. Gentleman byl hlavně ve chvílích, kdy se to hodilo, a protože Leslie byla holka (alespoň z části), zasloužila si pozornost a pěkné chování. No, alespoň bylo poznat, že ho maminka dobře vychovala, ne?
Jídlo bylo přineseno, počasí bylo okomentováno, takže si Heatcliff tyhle ty dvě položky na svém seznamu co udělat odškrtl, a mohlo se pokračovat dál. "Je to dost možný, hele. Já mu do toho nevidím, ale někdy bych fakt řekl, že tam nepatřím. Občas mám pocit, že jsem v kuchyni víc než samotní mrzimoři." Přiznal pak s pokrčením ramen načež si ukousl další soustu ze své bagety. Heath byl však se zařazením do koleje spokojený, i když častokrát nadával, že je ve věži zatímco Mrzimor a Zmijozel jsou dole a nemusí chodit každý den tolik schodů, to bylo pěkně trapný.
Zjištění, že by asi nebylo problém, aby k němu Leslie přijela na návštěvu, kvitoval úsměvem. "Táta je mudla, vlastní krámek s fish & chips, má vlastní kapelu. Mamka je kouzelnice, pracuje u Munga, studovala v Havraspáru. Oba jsou děsně v pohodě, fakt. To bych se spíš obával mých sourozenců - mám jich devět," prohodil zamyšleně, protože se snažil vymyslet, co by asi tak o svých rodičích měl ještě říci, ale nakonec uznal, že tohle stačí. Snad. "Většina z nich nebude doma, aspoň teda myslím." Prohrábl si vlasy a rychle do sebe hodil zbytek bagety. Nebyl si tak úplně jistý, kdo všechno někam jel pryč, ale s jistotou věděl, že tři nejmenší doma budou.
"O to se klidně můžeme vsadit, princezno," mrkl na ní pobaveně a už raději nedodával, že to kdysi taky zkoušel - bezúspěšně, protože Heath byl v chytání ryb stejný jako v jiných aktivitách. Prostě a jednoduše řečeno, líný, no.

_________________

Leslie se pobaveně uculila, načež natáhla ruku a zaklepala Heathovi prstíkem na čelo. „Ale taky toho máš dost tady, takže se na druhou stranu nedivím, že jsi nakonec skončil v Havraspáru,“ podotkla. „Láska k jídlu není všechno. A já znám víc lidí, co jsou příšerní žrouti, a taky je Klobouk neposlal do Mrzimoru. Mrzimor není jenom o jídle,“ usoudila zamyšleně a pokrčila rameny. Navíc Heatha považovala za chytrého kluka - jen tu svou inteligenci nedával moc často najevo a na většinu lidí asi působil jako hloupá lemra. Než otevřel pusu a vyvedl všechny z omylu.
„Tvůj táta má kapelu?“ Leslie překvapeně zamrkala, protože o tomhle vážně neměla tušení a dost ji to překvapilo. „Hele, to by se tvoje mamka mohla znát s mým tátou, taky pracuje u Munga. A pracuje tam už dlouho - na oddělení otrav způsobených lektvary a bylinami,“ podotkla, protože věděla, že její táta, jako správný Mrzimor, je neskutečně přátelský člověk a zná se s většinou nemocničního personálu. „Devět sourozenců? To je mazec. Jsi aspoň nejstarší?“ povytáhla obočí. „Já mám sourozenců pět a bohatě mi to stačí - jsou to samí kluci, takže vyrůstat s nimi byl fakt záhul. Navíc jsem z nich nejmladší,“ přiznala s pobaveným úšklebkem ve tváři. „No a moje mamka je taky kouzelnice, dělá na ministerstvu, něco s kouzelnýma tvorama,“ dodala ještě, aby se Heath o její rodině taky něco dozvěděl. Některé její bratry si možná pamatoval ze školy, nejvýraznější byl nepochybně Mark, ale ty už Leslie raději nerozebírala, leda že by se na ně Heatcliff ptal.
„Tak jo, o co se vsadíme?“ zablýsklo se jí v očích, když se řeč stočila k chytání ryb. „O pusu?“ navrhla s naprosto nevinným výrazem - v takovém případě by jí totiž bylo upřímně jedno, jestli sázku vyhraje, nebo prohraje.

_________________

Heath se pobaveně uculil. "Když myslíš," on sám si o sobě nemyslel, že je kdovíjak chytrý, i když známky ve škole dokazovaly, že je. Jenže takové by měl asi každý, kdyby se učil a pravidelně se připravoval na hodiny, že. "Já vím. V Havraspáru jsem spokojený, máme celkem suprového kolejního, prostory naší společenské místnosti jsou taky úžasné," broukl zamyšleně a pousmál se. Jo, byl opravdu rád, že skončil v Havraspáru, i když si myslel, že v Mrzimoru by se rozhodně taky neztratil a aspoň by to měl blíže k té kuchyni, že.
"Už tomu tak bude," pokýval Heatcliff hlavou a pousmál se. "Ale nemysli si, že jsou kdovíjak známí. Hrajou na svatbách, večer po hospodách.. Je to prostě parta staříků, kteří nemají ve volném čase co dělat. Ale jde jim to," dodal a pobaveně se zašklebil. Sám občas otci s některými vystoupeními vypomáhal, protože ne vždy se sešla celá parta, a protože Heath zpívat uměl a i dobře hrál na kytaru, v otcově kapele ho celkem přivítali. Navíc, jeho samotného ho to taky bavilo, jen se tím nikde nechlubil, no. "Tak to se znát musí, protože na tom samém oddělení pracuje moje matka." Ušklíbl se než mu došlo, že asi před svou mámou neměl zmiňovat Lesliino příjmení, takže přišla chvíle zhrození než to nechal být a jen se nevinně uculil. "Ale je teda pravda, že máma vždycky byla víc doma než v práci," dodal ještě rychle, protože to taky byla pravda. Jeho mamka byla skutečně více na mateřské dovolené než-li v práci. "Jo, devět. Nejsem, mám dva starší sourozence a zbytek je mladší. Tomu nejmladšímu jsou dva," pronesl kapku zamyšleně, jak se snažil přijít na to, jestli náhodou věk nejmladšího člena rodiny nespletl, ale nakonec uznal, že Callumovi vážně více být nemůže.
Protože si matně Lesliiny sourozence ze školy pamatoval, ptát se na ně zatím nehodlal, i když se k nim určitě chtěl vrátit. Teď ho však zajímala daleko více sázka, kterou probírali. "To beru," broukl a pobaveně se zašklebil, protože tady by ho ta prohra vlastně ani nemrzela. Jinými slovy, ať už tu sázku vyhraje kdokoliv, splnění sázky ani jednomu vadit nebude. "Ale připrav se, že tě porazím," dodal a pobaveně se uchechtl, protože ho bavilo Leslie popichovat. Neměl totiž v plánu ji nechat vyhrát zadarmo.

_________________

„No tak vidíš, Moudrej klóbrc se prostě rozhodl správně,“ drcla do Heatha Leslie pobaveně. „Já jsem v Nebelvíru taky spokojená, jenom mě občas trochu štve, že máme společenskou místnost až ve věži. To schodiště je smrťák,“ zahlásila s úšklebkem ve tváři. Nebylo nic horšího, než když se člověk musel po večeři škrabat po schodech nahoru, až na jejich vrchol. Nejednou skoro vypustila duši.
Když Heath objasnil, jak je to s tou tátovou kapelou, Leslie se zazubila a pokrčila rameny. „I tak je to pěkný, tyhle malý kapely jsou kolikrát lepší, než ty super známý,“ podotkla. Fakt, že se její táta zná s Heathovou matkou, Leslie sice nevyhnal úsměv do tváře, protože jestli se Heath před rodiči zmínil, že se s Leslie vídá, bylo jí naprosto jasné, že jí to doma brzy vmetou do tváře. Ne ve špatném slova smyslu, to ne, jen si z ní brzy všichni budou utahovat, to bylo naprosto jasné. „Hmm, já se doma schválně táty zeptám, jak dobře zná tvou mamku,“ usoudila zamyšleně. „A devět sourozenců, to je fakt nářez,“ uznala, protože jí bohatě stačilo těch pět bratrů. Měla pocit, že je jich jako blech a mnohdy byli stejně otravní, jako ty blechy.
Co se sázky týkalo, Leslie se pobaveně zubila. „Neporazíš,“ zakroutila hlavou, i když v duchu tušila, že asi porazí, a bylo jí to upřímně jedno. V sázce byla pusa a to bylo přece fajn, ne? A navíc se vážně těšila, až s Heathem někam vyrazí, protože takhle nikde s klukem ještě nikdy nebyla. Tedy... s klukem, který se jí líbil.
Po nějaké chvilce Leslie dojedla bagetu, nehledě na to, jak byla svačina veliká - ona totiž nebyla žádné máslo, aby nesnědla velkou bagetu - spokojeně mlaskla a rozhlédla se kolem sebe. „Budeš si chtít dát ještě něco, nebo teď podnikneme nějakou tu procházku? Takovou... pomalou a odpočinkovou,“ pronesla, protože nechtěla s plným žaludkem pobíhat po městě jako splašená koza.

_________________

"Mi povídej, taky mě to dost často štve. Zvlášť pak večer, kdy už člověk nemá moc sil. Tohle mrzimorčatům opravdu závidím." Pokýval hlavou a pousmál se. Ani on rád do jejich věže nešplhal, protože to bylo moc schodů a pro líného tvora, kterým Heath byl, to byla celkem zátěž. Dost veliká. A po večeřích, kdy se pořádně napucnul až skoro praskl, se do věže lezlo mnohem hůř. A na vrh pak měl ještě hlad. To už se víc vyplatilo si jídlo sbalit, vyšplhat do společenské místnosti a teprve pak se najíst. Což vlastně vůbec nebyl špatný nápad a Heatcliff byl rozhodnutý to hned ozkoušet, až se vrátí krásně zpátky do Bradavic.
"Když budeš chtít a zbyde nám čas, oni ti určitě něco rádi zahrajou," broukl pak s úsměvem a jen doufal, že ho otce nebude před Leslie nutit zpívat. Sice zpíval rád a s Leslie už malý koncertík minulý rok v létě měli, ale to neznamenalo, že by něco takového provedl za střízliva. "Zeptej, zeptej. A nářez to někdy fakt je. Když si chceš třeba najít nějaké klidné místo, vyplatí se ti radši opustit barák a zalézt si někam do parku než být doma, protože se najde vždycky někdo, kdo tě bude otravovat. Já si tam sice pár schovávaček našel, ale do většiny se už.. nevejdu," pobaveně se ušklíbl. Dobře si totiž pamatoval na dobu, kdy se schovával do skříně. Teď už by tam nenarval asi ani nohu.
Co se sázky týkalo, Heathovi opravdu bylo jedno zda vyhraje či prohraje, protože tu pusu přeci dostane tak či tak. Byl však rozhodnut jí alespoň trochu potrápit. "Když myslíš," broukl a pobaveně se uchechtl.
Zatímco Leslie spořádala tu svou bagetu, Heath do sebe hodil obě dvě i tak mu to bylo stále málo. Ochotně tedy nabídl opečené kaštany. "Jsem pro procházku," pomalá a odpočinková procházka zněla opravdu fajnově, takže Heatcliff pomalu vstal z lavičky. "Vím, že je ještě celkem brzo, ale.. máš už nějaké plány na velké prázdniny?" zeptal se děsně zvědavě a snažil se nepůsobit moc nervózně, ne že by mu to šlo.

_________________

„Jo, po večeři je to nejhorší,“ odsouhlasila Leslie Heathova slova týkající se šplhání do společenské místnosti. Vážně, mít společenskou místnost až ve věžích, to vymyslel šílenec libující si v utrpení studentů.
Leslie se potěšeně usmála, protože by si ráda poslechla kapelu Heathova otce, ale zase nechtěla, aby hráli jen kvůli ní. „Ráda bych si je poslechla, ale fakt nechci, abys je kvůli mě otravoval,“ pronesla tedy vzápětí nahlas, protože otravovat ostatním život fakt nechtěla. Co se skrývání před sourozenci týkalo, neubránila se pobavenému uchechtnutí a chápavě pokývala hlavou. „Jo, to znám, věř mi,“ zamumlala. „I když je fakt, že mě bratři vyloženě nevyhledávali, aby mohli otravovat, když jsem nejmladší. Ale jakmile se jim naskytla příležitost, tak provokovali,“ přiznala. Teď už se na to dívala s nadsázkou a pobaveně, ale jako malou ji to vážně hrozně štvalo. Jenže ona jim ty provokativní poznámky vracela i s úroky, protože nebyla žádné máslo.
Procházka byla schválena, a tak se Leslie zvedla a hned si uzurpovala Heathovu ruku, ačkoliv zrovna ona fakt nebyla ten typ holky, co se nutně potřebuje s klukem držet za ruku. Ale tohle bylo jejich první oficiální rande, kruci! Z nabídnutých pečených kaštanů si vzala jen jeden, pro chuť, protože byla nacpaná už dost a nechtěla Heatha obírat o dobrotu. „Plány na prázdniny zatím nemám,“ zakroutila hlavou. „Ty snad jo?“ oplatila havránkovi otázku a zvedla k němu pohled. „Jenom teda asi pojedu na mistrovství, pokud ho zase nezruší. A měla bych se prý ukázat u Holyheadských harpyjích a předvést, co ve mně je,“ přiznala zdráhavě, protože se trochu styděla. Co kdyby to nevyšlo? Tak bude jenom za hlupačku. A navíc nechtěla, aby to znělo jako že se vychloubá.

_________________

Heath ledabyle mávl rukou a zašklebil se. "Oni mají každý skoro každý den malý koncertík v nějaké hospůdce, takže se stačí trefit do dne, kdy ho mají. Ale ono bude stačit, když se tátovi zmíním, že by jsi si je ráda poslechla, on to pak všechno zařídí," broukl pak a pokrčil rameny. Pochyboval o tom, že by je něčím otravovali.
Co se otravování sourozenci týkalo, Heath se k tomu už nevyjadřoval a jen chápavě přikývl. I on jim to občas oplácel, ale většinu času to nechával být. Jen mu vadilo, že si v klidu nemohl číst a to vlastně platilo do teď. Když už si totiž konečně mohl oddychnout, že nejmladší už dostalo rozum, ukázalo se, že je máma zase těhotná, což bylo příšerný.
Když ho Leslie chytila za ruku, potěšeně se usmál. "Vlastně toho taky moc nemám, asi se už budu připravovat na OVCE," přiznal jednoduše, presto že mu bylo blbé přiznávat, že se většinu prázdnin bude učit. "Taky pracovat. Na to Mistrovství bychom mohli jet spolu, pokud ho tedy nezruší a no.. taky bychom společně mohli někam jet," když z něho vypadla nabídka na společně strávené prázdniny, začervenal se a na Leslie se nervózně pousmál. "Budu ti držet palce, ale to určitě nebudeš potřebovat. Jseš úžasná a famfrpál máš v krvi." Tohle myslel vážně, protože Leslie podle něho byla veliký talent. Hlavně jí přál, aby se vyplnil její sen.

_________________