„Tak s tím musím souhlasit,“ odkývala Riley Arsenovi výběr obyčejného kotlíku, u něhož si člověk musel během míchání lektvarů vystačit s vlastníma rukama. „Ne že bych si takový kotlík nechtěla jednou vyzkoušet, ale... Svěřit takovou důležitou věc kusu kovu.“ Po této větě zmijozelka chlácholivě poplácala Arsenův kotlík dlaní, jako by to snad byl živoucí předmět a ona mu svým gestem říkala: ,Bez urážky, kamaráde.´
Jejich lektvarovou výměnu nad kotlíkem pak už okomentovala jen pokýváním hlavy, načež knihu schovala zpět k ostatním do papírové tašky a skutečně toto téma uzavřela. I když Gingerino šklebení se na toto téma ji skoro lákalo schválně nemlít o ničem jiném. Třeba by se Riley podařilo zrzku nějak ošklivě poznamenat přívalem lektvarových informací.

Její pozornost si ovšem získal Ezra. „Tys tam taky ještě nebyl?“ otázala se nadějně, že našla spřízněnou duši, co ještě nenavštívila onen známý podnik. Možná až příliš nadějně. To si také hned vzápětí uvědomila. „Ale v Prasinkách už asi jo, co?“ zeptala se podstatně méně nadšeně, protože neznalost Tří košťat ještě neznamenala neznalost celé vesničky. Na jeho prohlášení, že by to letos měli napravit, bezmyšlenkovitě kývla hlavou. Když ovšem Ezra tak podivně zdůraznil, že by to měli napravit oba, zatvářila se zmateně. To snad bylo jasné, když nebelvír ve své větě použil množné číslo (napravíme) místo jednotného (napravím), že ano... A tu si ještě ke všemu povšimla, že Ezrovi začaly podivně rudnout uši. Jelikož Riley zjevně tak úplně nedocházely souvislosti - narozdíl od Ginger, jejíž skvostný výraz načuření ovšem bohužel šel momentálně mimo ni -, na rovinu se Ezry zeptala: „Není ti něco? Nějak totiž rudneš.“ Co když Ezra vážně zanedbal přísun tekutin? Teď když nad tím zmijozelka přemýšlela... Mluvil tak divně a teď ještě ke všemu rudl. Třeba byl nemocný! S touhle myšlenkou se Riley nečekaně natáhla k němu a položila Ezrovi studenou ruku na čelo, načež totéž udělala sobě pro srovnání. „Ne, horečku nemáš,“ zkonstatovala hlasem profesionála.
Olssonové a jejích nesouhlasných grimas si prvně všimla, až když jí byla přímo oslovena. „Proti?“ Riley musela pár vteřin pátrat v paměti, o čem to Ginger mluvila. „Ach. Jasně že ne. Si bydli, kde chceš,“ nechala se slyšet a ušklíbla se. „Já jsem fakt ta poslední, kterou zajímá, kde přespáváš. Nebo jestli vůbec máš kde přespávat...“
Šklíbení se ji přešlo, když se Ezra začal zajímat o odstín její kůže. „No co. Nejsem jediná. On se taky vůbec neopaluje.“ Riley výmluvně pokývla bradou směrem k Arsenovi. „Dokonce míň než já. Sleduj,“ pobídla Ezru, načež čapla Arsena za ruku. „Natáhnout,“ nakázala mu a pokud se Quinn nebránil, vzápětí ho pustila a tutéž ruku, kterou po něm tak chňapla, přiložila k jeho, aby se dalo jednodušeji porovnat, kdo se opaluje na sluníčku víc. Riley se totiž Arsenovi pohledem vyhýbat nehodlala. Jestli už měl totiž Quinn myšlenky zase merlinvíkde, Riley se to rozhodla ignorovat. To také dokázala hned vzápětí, když se Arsena rozhodla - patrně - proti jeho vůli vtáhnout do konverzace s Ezrou. „No v jezeře,“ prohlásila a div neprotočila očima. „A jen tak mimochodem. Skáču lepší šipku jak Arsen,“ dodala vychloubačsky, protože prostě... Být v něčem sportovním lepší než famfrpálový kapitán... A rovnou předčit dva! (Protože Riley samozřejmě trumfla i Patricka, že ano...) To si zkrátka nemohla nechat pro sebe!
Ohledně síly Ezrova charakteru a povahy Riley vyzývavě pozdvihla obočí, načež byla přiměna pohlédnout na Ginger. Ta si z nějakého důvodu taky rozhodla z Ezry utahovat, což Riley... Překvapilo, ale víc se tím nezabývala.
A když začal Arsen řešit pití, Riley znejistěla. „No, já nevím...“ Povaha jí jasně říkala, že by si další nápoj raději zaplatila sama, ale peněženka měla jiný názor. Jak si tak totiž vytáhla své úspory z kapes, zjistila, že do ceny dýňové šťávy jí chybí hned několik svrčků. A když se toho nápadu chopil i Ezra a udělal z toho džentlmenskou záležitost, nevídaně zrozpačitěla. Po Ginger, která očividně si s nějakými dluhy hlavu vůbec nedělala, loupla nevrlým pohledem. No super. Teď bude asi pěkně pitomé odmítnout. I Vincent si už dokonce dělala zálusk na zmrzlinu.
Z rozpaků ji vytáhl zase Ezra, který si snad vážně chtěl objednávat onen odvar. Riley teda pochybovala, že tu něco takového skutečně nalévali, ale... Co kdyby? „Neblázni! To byl jen fór,“ informovala Ezru spěšně a aby si trochu zachovala tvář, protočila si nad ním očima. „Měla jsem jenom obyčejnou dýňovku,“ dodala potom. No a na přímou otázku ohledně svého pití pak řekla: „Já vlastně ani moc žízeň nemám.“

Výměna mezi Ginger a Carreen ji vzápětí trochu rozptýlila. Carreen si svým odporem vůči zrzce rázem získala Rileyiny sympatie přesně tak, jak Ginger předpověděla. A to dokonce natolik, že se do jejich sporu musela vložit. „Přestaň tu holku urážet,“ pronesla ledově. Ve svém protigingerovském zápalu se tak Carreen otevřeně zastala. Kdyby tu nebylo tolik lidí, právě tohle by byl ten moment, kdy by spustila... Takhle ale jen spolkla vlastní žluč a raději se otočila na Carreen s jejím knižním dotazem. Musela si dokonce trochu odkašlat, aby zase mluvila normálně. „V Bradavicích knihovna vážně je. A velice obsáhlá,“ dodala. „Jenže občas jsou s výpůjčkami trochu potíže, takže... Jestli můžeš, asi si radši kup vlastní. S tou tíhou bych si fakt starosti nedělala. V Kaňourech to mají jistě v malíku. Odlehčovací kouzla a tak...“ Riley se dokonce přinutila k mini úsměvu, aby se pořád nemusela soustředit na to, že Ginger nechce zaškrtit. Nechce, nechce, nechce... Aspoň ne teď a tady.
Do rozhovoru s Vincentem se pak nemíchala. Ovšem neuniklo jí, jak se tu všichni tak nějak kolektivně představovali. Riley proto na Vincenta s oním odvozováním o kolejích pouze přikývla a nechala ho zcela v péči Ginger. Pouze se nakonec z čiré slušnosti dodatečně také představila jak jemu, tak i Carreen. „Jsem Riley. Mimochodem...“

Mimo herně:
Nezabíjet. Ta délka mě netěší o nic víc než vás. Ale je to i vaše chyba! Nemáte mě tak... Inspirovat! A už to po sobě nemám energii číst teď, tak... Omluva za případné nesrovnalosti gramatické, chronologické... Ale... Fakt jsem se snažila.

_________________

Arsen vrhl na Newlyn nečitelný pohled, když ho poplácala po rameni. "Říká ta pravá," zabručel. "Já bych se klidně chlubil tím, že nikomu nehlídám objekty v jeho hledáčku." Forlandová naštěstí odešla se svou sbírkou údajných nemocí oblažovat někoho jiného a nechala jim tam na krku mladší sestru.
"Ahoj," broukl Arsen na její pozdrav, čímž se přihlásil ke svému kotlíku, zopakoval své jméno a zajel po židli trochu níž. O hotových dynastiích, které se v Bradavicích zvládaly tvořit, neměl přehled a nehodlal s tím ani začínat. Malou Forlandovou si jednoduše zařadil do šuplíčku "ukecaná" a víc se do toho nevměšoval. Holky byly beztak nějak nabroušené, takže v další chvíli by raději stočil pozornost směrem ke klukům.

Arsena během chvilky zaskočila Riley, která docela starostlivě zkusila, jestli nemá Ezra horečku. Arsen se v těhle věcech nevyznal, jen věděl, že jeho máma to dělá taky, a tak se nenápadně zaculil. Jestli něco, u Ezry to přičítal tomu vyprávění o mistrovství. Když mu ale Riley ještě nečekaně chňapla po ruce a chtěla provést porovnání opálení, Arsen na židli zavrávoral.
"Počkat, počkat, míň? To bych se hádal," bránil se, ale moc platné mu to nebylo. Spanilé jízdy se sekačkou způsobily, že nechytal zrovna bronz, ale rozhodně nevypadal ani jako křída. Riley navíc sebejistě pokračovala a Arsen úspěšně bledl o něco víc. Nebyl si jistý, jestli chce, aby se dostalo zrovinka hned ke dvěma ukecánkům, že byl na výletě s Riley Butlerovou. Něco nesrozumitelně zamumlal na potvrzení, přičemž do mumlání přidal něco, co znělo "jako ryba". Zacukaly mu při tom koutky a po Ezrovi vrhl trochu vyděšený úšklebek. Dostaň mě z toho, kývni nebo něco!

Ezra zatím rozvinul plán s pozváním na pití. Arsen chtěl přikývnout, ale tentokrát se pro změnu Riley změnila v obvyklou Riley a - jak tak trochu čekal - zavrtěla hlavou. Ginger si objednala bez rozpaků (Arsen na ni vrhl stejný křenivý úšklebek) a přidal se i Vince.
"No, Vinci, tady zmrzku nemají, to bude muset počkat k Fortescueovi. Už jsi tam byl? Mají tam tu nejlepší zmrzlinu na světě," zazubil se na mladšího kluka. "A ty čtyři koleje se jmenují Nebelvír, Zmijozel, Mrzimor a Havraspár. Do každé chodí fajn lidi," opravil jemně předešlé výroky.
Na otázku o sportech jen s úsměvem přikývl a nechal odpovědi na Ginger.
Což možná nebyl tak dobrý nápad. Jakmile totiž Ginger trhla hlavou k Riley se slovy "jenom záskok", Arsenovi už to jako po všech předešlým výrazech a narážkách přišlo jako pomyslná poslední kapička.
"Nespadla jsi během léta na hlavu?" zeptal se, jenže Riley tomu nasadila korunu. Arsen začínal mít pocit, že tady se za chvilku začne vraždit. Skoro zklamaně si povzdechl - ony si to prostě nemohly odpustit. Zadíval se rezignovaně po Ezrovi a vstal od stolu.
"Pohlídáš mi kotlík, Ezro? Díky - já skočím pro tu zmrzlinu. Chceš jít taky, Vinci? Careen, můžeme tobě a ségře vzít taky, ale víc toho možná ani nepobereme." Zastavil se u Riley, kterou se tím němě ptal, jestli si to nerozmyslela.
Nakonec se tak či tak s rukama v kapsách odloudal spěšně ven - tam se aspoň dalo dýchat.

>> Zmrzlinářství

Mimo herně:
Jsem odteď do konce týdne fuč a nevím, jak to budu mít s přístupem na něco, kde je internet a dá se na tom psát

_________________

Ta skupinka kolem něj byla vskutku zajímavá. Sice jim ve většině případů ani pořádně nerozuměl, protože tam za á nikdy nebyl a za bé - ještě pořádně neměl zmáknutý ten kouzelnický slang. Prý odvar z rulíku zlomocného! To je teda skvadra!
Ten klučina, s těmi prazvláštními choutkami, se na něj však otočil a začal se mu představovat, a jelikož Vincent nepochází z nelušných krajů, s úsměvem na něj kývl.
"Jsem Vincent Kane, budoucí prvňák, ale to už jsi určitě slyšel, takže tak. A prosím tě, co je to ten odvar z rublíku zlomocného?" každý den se člověk může něčemu přiučit! "A ty hraješ čutanou? Asi do Bradavic povezu míč, zahraješ si se mnou?" otáže se jej ještě, než svůj zrak stočí k dalšímu člověku, tentokrát k dívce, která se mu taky začala představovat. Natáhne k ní tedy ruku, aby nevypadal jako nějaký nezdvořák a několikrát si s ní potřese. "Vince, " zopakuje i Carreen se zazubením.
"Jo, těším se.. teda snad, ještě nevím, co mě tam čeká, třeba to tam bude těžký a vyhodí mě, že jo."
Pronese k ní, přičemž si ještě vyslechne něco o její rodině a různých kolejí. Přitom pokrčí rameny. No a co, tak tu žádné příbuzné nemá. To určitě neva, určitě si najde spoustu jiných kámošů, a tak podobně.
Následně k němu dolehnou slova Ginger, která jsou tentokrát i směřována skutečně na něj, a tak se k ní obrátí a zmateně nakrčí obočí.
"No, já nevím, doma žádné pudly nemáme, takže asi nejsem z pudlovské rodiny."
(Hrabe jí?)
"Ale na to jídlo se těším, je tam toho vážně moc? A hodně sladkého? A ještě víc zmrzliny?" zeptá se Ginger. Tu otázku o pudlech raději vypustí z hlavy, kdo ví, co to bylo.
"Aha, takže famfrpál. Hm.. mohla bys mi o něm říct víc? Je divný to s košťaty, nás doma vždycky strašili, že když budeme zlobit, přiletí k nám ježibaba na koštěti. To asi nebude vono." odmlčí se. "Á-ále hrozně rád bych viděl, jak ten sport jako vypadá, protože... co když někdo spadne?!" Zeptá se ostražitě Ginger. Zatím se nevyptává na to, jak asi ty týmy vypadají. Vždyt je to nějaký sebevražedný sport!
"Aha, těší mě." řekne tentokráte k Riley. "Možná bys měla být radši, že jsi záskok. Alespoň ti nehrozí smrt!" řekne a obdaruje Riley významným pohledem. Pak už si však jeho pozornost získá Arsen.
"Tady zmrzku nemaj? Safra. Tam jsem vážně nebyl, což je divný, obvykle mám zmapovaný každý cukrářství v dosahu, ale třeba si ta magická schopnost vybírá svou daň." pronese zasněně... a taky lehce zklamaně.
"Takže čtyři koleje a ve všech jsou super lidi? No to je sice dobrý, ale jak mě tam zařadí? Budu muset dělat nějaký test?" nesnášel testy už ze školy. Co když si ho podle inteligence otestují, a pak jej šoupnou někam do koleje pro nepoužitelné? A byla taková kolej vůbec? Ti lidé u stolu jej pěkně mátli!
"No, já asi chvíli ještě posedím tady. Ale kdybys bral zmrzku, tak mi vem pistáciovou!" křikne ještě za chlapcem, než se opět začne rozhlížet po spolusedících.

_________________

<< Zmrzlinářství (a dejme tomu, že mezitím všichni nezamrzli v čase a Arsen se nevrátil během dvou sekund jo a takyže něco napsat po čtyřech dnech ticha není trestný *krčí rameny*)

Arsen se vrátil s objednanou pistáciovou zmrzkou (a další, případně), sedl si zpátky ke kotlíku a nenápadně máchl Ginger před očima.
"Co vy dva chystáte?" zeptal se starší zrzky a Ezry nezaujatým tónem, takže bylo znát, že případné tajení ho nijak nebere a nic páčit nebude. Sám si ze své zmrzky (melounová a čokoládová) sundal deštníček (zeleně puntíkatý) a nabídl ho Riley. Teprv v tu chvilku si všiml, že má u sebe něco jako... brož? V tomhle se moc nevyznal.
"Hezká věcička," kývl k tomu hlavou jen tak, nicméně upřímně a (MH: hehehe...) navázal na Vincovu otázku: "No jasně. Strašně kruté a bolestivé testy. Mám jizvy doteď," prohlásil dramaticky a pro efekt se odmlčel, jako kdyby se ponořil do ošklivých vzpomínek. Nenápadně taky kývl hlavou ke Careenině sestře a zkroutil rty v němém vysvětlení: Trvalé následky.

_________________

Ezra sa začínal cítiť nepríjemne. Bolo mu trápne priznať, že ide do štvrtáku a ešte stále nebol v Prasinkách. Musel byť isto iste jediný štvrták, čo tam ešte nebol. Jediné, čo ho, ktovie prečo, utešovalo, bolo nadšenie, ktoré Riley prejavila, keď zistila, že ani on ešte nenavštívil Tri metle. "Vlastne nie. Ani v Prasinkách som ešte nebol..." zamumlal priškrtene a zdvihol k Riley zrak. Riley s ním síce súhlasila, že tento rest musia obaja cez rok napraviť, no nezdalo sa, že by to pochopila tak, ako si to on v kútiku mysle na okamih predstavil. Asi to tak bolo len dobre, pretože Riley by s ním určite tak či tak nešla. Chlapec sklamane sklopil zrak na dosku stola, keď ucítil niečo ľadové a jemné na svojom čele. Šokovane pozrel na zdroj toho príjemného chladu v tomto teple a náhle si uvedomil, že má na čele pritisnutú ruku Riley. Riley Butlerová sa aktívne zaujímala o jeho zdravie!! Ezra náhle pocítil príval sympatií k tomuto dievčaťu, ktoré všetci považovali za chladné a odmerané. Riley Butlerová mohla byť momentálne v očiach tohto štnásťročného chlapca čokoľvek, no rozhodne nie chladná či odmeraná ako tvrdila všeobecná mienka. Už neraz bol svedkom toho, že Riley prejavila, že jej na druhých záležalo, aj keď sa to snažila nedávať najavo alebo dokonca tajiť. Prvý krát si to všimol v Zakázanom lese, keď mu pomáhala pri záchrane Darrela pred obrovskou afromantulou. To dievča ho jednoducho neprestávalo prekvapovať.
Ezra si ani neuvedomil, že na Riley už niekoľko sekúnd priamo hľadí a snaží sa prísť tomuto čiernovlasému dievčaťu na kĺb. Cítil sa, akoby práve dostal do rúk zaujímavý hlavolam, ktorý sa mu núka, aby ho rozlúštil. Pozeral naň svojimi zvedavými zelenkavohnedými očami a snažil sa pospájať si v hlave všetko čo o ňom vedel, pretože si bol vedomý toho, že ak chce človek rozlúsknuť hlavolam, musí ho najprv pochopiť kým naň položí ruky a pokúsi sa odhaliť jeho tajomstvo. A Ezra Delijah sa práve rozhodol, že Riley Butlerová je jeho hlavolamom. "Čože?" zažmurkal prekvapene, keď ho zo zamyslenia vytrhla naliehavá otázka vychádzajúca z úst jeho hlavolamu. Chytil sa špičami prstov za konček ucha, pretože podvedome vedel, že sa mu pekne sfarbilo a odtrhol od Riley zrak. "To je tým teplom," ubezpečil ju dívajúc sa kamsi do boku. "Nič mi nie je," dodal a vyčaril na perách jemný úsmev, pretože cítil, že Riley si ho práve zaslúžila. Nesúhlasný výraz jeho najlepšej kamarátky mu absolútne ušiel, rovnako ako nasledujúcich pár sekúnd slovnej výmeny medzi dievčatami. Kto mal čas myslieť na niečo také malicherné ako hašterenie, keď pred ním ležalo niečo také fascinujúce ako Riley Butlerová, staršia zmija, ktorá je v jednej chvíli odmeraným protivníkom chrabromilčanov, v druhej ich zachraňuje, v tretej ich pohlavkuje a v ďalšej chvíli sa o nich strachuje, a popri tom všetkom zvláda byť kráľovnou lektvarov, rúžovým jednorožcom a obľúbencom profesorky, ktorá obľúbencov nemá?
Ezra podvedome natiahol ruku k poháru vedľa seba a zamyslene si odpil z kaktusovej šťavy patriacej Ginger. Chvíľu trvalo, než sa opäť prirodzene vrátil do konverzácie, ale podarilo sa. Zvedavo sledoval ako si Riley nenútene porovnáva ruku s Arsenom, ktorý akoby očami prosil o pomoc z tejto situácie. "Arsen je tmavší," zhodnotil to znalecky. Chvíľu bojoval s nutkaním pridať k ním ruku na porovnanie, no nakoniec ju nechal ležať pri tele, pretože s ich elegantnou bledosťou sa jeho nedbalo opálené ruky nemohli zrovnávať. "Takže ste sa boli kúpať spolu?" spýtal sa zvedavo, keď prišli na reč skokanské schopnosti. Ezra sa nad tým veľmi nedivil. Dobre vedel, že sú to kamaráti a tí spolu predsa prázdniny trávia. Rovnako ako on s Ginger. "To si dobrá. Mne šípky tiež nejdú," pokrčil ramenom na obranu mužskej hrdosti Arsena a venoval mu sústrastný pohľad.
Čo sa týka jedovatého nápoja, Ezra ani len netušil, čo to ten rulík je. Elixíry ani bylinky ho veľmi nebrali, pokiaľ nešlo o vlasové elixíry a tak by bol schopný si ten jed pokojne objednať, keby ho Riley nezastavila. Zmätene zažmurkal, keď mu oznámila, že to bol žart. "Aha, žart... chápem" zamumlal, aj keď mu pointa unikala vzhľadom na neznalosť rulíku. Ginger jej zradu oplatil nepekným pohľadom a zakončil ju tým, že do seba obrátil zvyšok jej šťavy zatiaľ, čo na ňu provokačne pozeral ponad jej vyprázdňujúci sa pohár. "Vďaka. Presne to som potreboval," usmial sa na Ginger, no mohla tušiť, že je to skôr provokácia. Objednávku Ginger vzal ako samozrejmosť, ale nad váhavým prístupom Riley pokrútil hlavou. To sa k ním však už prihnala nová várka detí a on sa ocitol v blízkosti Carreen. "Nič tam nemáš," uchechtol sa nad jej teatrálnym výstupom a mrkol na Ginger či si aj ona o tom myslí svoje. "Načo ti je toľko kníh?" nechápal Ezra. Niektoré z tých, čo tam Carreen mala, videl on doposiaľ len z diaľky a netúžil po bližšom kontakte. "Myslím, že to preháňaš, dievča," zakrútil nad ňou pobavene hlavou a neubránil sa úškrnu, keď sa Riley chopila bifľošského rozhovoru s Carreen, zatiaľ, čo Ginger zaškolovala Vinca do tajov metlobalu. "Riley má pravdu. Knižnica je obrovská, ale madam Pinzová je na svoje knihy háklivá, takže odporúčam vlastnú. Sovy nosia aj ťažšie veci," pokrčil ramenami. Keď sa dostal do reči s Vinceom, trocha zneistel. "Popravde... netuším, čo to ten rublík je. Ale asi to nebude nič, čo by sme chceli ochutnať," zhodnotil nakoniec potichu po tej asi nie prehnanej reakcii Riley. "Hrávam metlobal," opravil prváčika. "Som brankár, takže ak budeš chcieť, môžeme si zahádzať. Pravda, až keď sa naučíš lietať," dodal pre istotu, pretože ho nechcel mať na svedomí.
"Jasné, postrážim ti ho," ubezpečil Arsena ohľadom kotlíku. "Nie žeby sa mu mohlo niečo stať," dodal ako tak pozeral na tú horu cínu alebo z čoho ten kotlík bol. Odkývol Arsenovi, keď sa vydal po zmrzlinu, a zatiaľ čo sa dievčatá venovali prvákom, on prešiel k baru a kúpil dve kaktusové šťavy (pre neho a Ginger), dýňový džús pre Riley, aj keď ho odmietla a čokoľvek, čo chceli prckovia. Jednoducho mu to nedalo nevziať Riley nič. "Páči sa," povedal ako po stole posunul poháre k ich majiteľom včetne Riley. "Nemôžeš byť na suchu," dodal s výrazom akože on za to nemôže. Odpil si zo šťavy a chvíľu počúval rozhovory ostatných, kým sa vrátil Arsen a znova ho zapojil do rozhovoru. "Ginger ide ku mne na pár dní," objasnil mu. "Nič extra, bývame na kraji Norwichu, takže je tam trocha nuda, ale s bicyklami sa dá dostať k neďalekému jazeru. Nejak sa už zabavíme," pousmial sa a mrkol na kamarátku, pretože sa už tešil na nadchádzajúce dni. "Čo ty? Plánuješ ešte niečo cez prázdniny?" oplatil Arsenovi otázku a zvedavo na neho pozrel.

Mimo herně:
Done, a ja idem na tri hodiny zomrieť. Za kvalitu neručím, takmer spím

_________________

Carreen naštěstí nebyla moc vztahovačná, na rozdíl od svých mladších sester, i tak ale vrhla nesouhlasným pohledem k té druhé zrzce, kterou rozhodně nezařadila mezi tu sympatickou část světové populace. Nepatrně se zašklebila, ač kvůli dětským rysům tímto nemohla starší dívce nahnat strach, ale Carreen to stačilo k vlastnímu pocitu, že svou kůži neprodala tak lacino a nenechala si jen tak něco líbit, koneckonců nebyla snad ona ve východě, když měla na škole několik starších sourozenců, kteří by se určitě mladší sestřičky zastali?
S úsměvem se usadila vedle děvčete, kterou Ginger nazvala jako Butlerovou a která se jí jako jediná zastala, a tak Carreen pomalu odpoutala zrak od ostatních a nenápadně zašilhala k dívce u své pravice. "To se tak chová pořád?" zašeptala maximálně nenápadně a že šeptat opravdu uměla. "Má vůbec nějaké... hm, sociální cítění?" zamumlala dál, už trochu s poťouchlým, ale zároveň chytrým výrazem, jak se tvářila skoro pořád. Gingerina slova víc ale nevnímala, ať si říkala, co chtěla. Debata o knížkách a knihovně byla mnohem zajímavější, takže upřela na starší budoucí spolužačku modré oči a vzápětí zamrkala i na Ezru, který se začal divit nad tím, proč má tolik knížek. Tohle opravdu může říct jen knižní neandrtálec. "Opravdu?" zděsila se naprosto upřímně, když se dozvěděla, jak náročné může občas být knížku z knihovny si půjčit. Carreen okamžitě v duchu začala přehodnocovat své dosavadní plány, že by si těch knížek pro jistotu vzala ještě více? Doma přece nikomu chybět nebudou, mamka určitě ocení, že nebude muset přeskakovat hromádky, když k ní vleze výjimečně do malého pokojíku. Její zděšení ještě podtrhl Ezra, a tak bylo téměř rozhodnuto.
"Přeháním?" otočila se rychle na Ezru a bylo znát, že ten náhle v jejích očích hluboko, nezadržitelně klesá. Zavrtěla hlavou, urovnala si své rozlítané vlasy a vážně se na chlapce zadívala. "Předpokládám, že ty moc nečteš," odtušila a vrhla pohledem po ostatních, jako by očekávala, že jí někdo její domněnku potvrdí. Ať se tak stalo, či nikoli, na Ezrovi dál visela pohledem, jelikož vypravoval o knihovně a o té Carreen chtěla mít co nejvíc informací.
Jakmile však ještě zachytila další Ezrova slova, možná také z důvodu, že z něho dlouhou chvíli poté, co domluvil o knihovně, nespustila pohled, zeširoka se uculila. "No vida, takže opravdu moc nečteš, že? Rulík Zlomocný je přece jedna z nejjedovatějších rostlin v Evropě, to by snad student druhého ročníku měl vědět, ne?" úmyslně v duchu Ezrovi o ročník/o dva ubrala, i když vypadal starší, Carreen se ale neodvážila hádat, kolik mu vůbec je. Na tohle odhad zkrátka neměla. Stále nevěřícně pohlédla na Riley, s kterou snad proběhla krátká, jen oční komunikace, jak Carreen byla rozhozená z toho, že Ezra něco takového nevěděl. Zavrtěla nad tím hlavou, než zaslechla mluvit Arsena o zmrzlině, a tak vykoukla ze svého místa a s úsměvem se na něho zadívala.
"Já bych si prosím dala!" uculila se od ucha k uchu, rychle hmátla po kapsách a podala Arsenovi dvojici drobných, aby měl dostatek peněz, "ségře nic nekupuj," rozhlédla se ostražitě kolem, kde se Newlyn nachází, a když se ujistila, že je stále na baru, trochu se k Arsenovi natáhla, "obává se, že ze zmrzliny onemocní, protože je studená," protočila nad tím očima, zatímco se zjevně přemáhala pobaveně se neusmát nad paranoiou své sestry, která byla praštěná na hlavu, ale to všichni věděli.
"Takže Riley," věnovala se už znovu dívce po svém boku, když se představila, a pozorně si ji prohlédla, "a do jaké koleje chodíš? A ročníku?" vypálila okamžitě dvě nejdůležitější otázky, na které chtěla znát odpověď.
Vincemu poté věnovala menší úsměv, nedokázala si představit, jaké to musí být vydávat se do školy čar a kouzel, když jste doposud žili jako obyčejný mudla. "To si nemyslím," zakroutila hlavou, "musel bys provést opravdu něco hrozného, aby tě odtamtud vyhodili. Ale kvůli výsledkům ve vyučování to nehrozí. Doufám," pohlédla znovu po ostatních, kteří školu už navštěvovali, čekaje, že by mohli její odpověď doplnit, třeba o tom věděli něco víc, to už se však za chvíli vrátil Arsen se zmrzlinou, a tak si od něho kornoutek nadšeně převzala, poděkovala mu a spokojeně se pustila do zmrzliny.

_________________
♠ ♠ ♠ Carreen Forland

| +

Ginger udělala na Riley obličej a následně protočila očima, protože jí opravdu bylo ukradené, že se o její blaho Butlerová nezajímá. Vzápětí v ní však bodla žárlivost, když se k sobě Riley s Ezrou začali nějak moc mít a když si pak Zmijka dokonce troufla ho otlapkávat. To ona vždycky měřila Ezrovi teplotu, co na něj má Butlerová co sahat?! Každopádně nespokojenost dala najevo jenom zamračením a nahlas nic neřekla. Následně už nad Riley jenom zakroutila hlavou - Pak kdo je tu poroučivej! - a chtěla se napít své šťávy, když vtom jí sklenici šlohnul Ezra. "Hej!" prohlásila naoko popuzeně, ale oči jí hrály, protože to byl Ezra a ona od něj za ty roky už dostala tolik jídla, že tu trochu pití si prostě zasloužil. Navíc se napil z její sklenice, ne z Rileyiny, chápete.

"Věř mi, že kdybych ji chtěla urazit, vypadalo by to úplně jinak," vrátila pak Riley, ale narozdíl od jejího ledového a odměřeného tónu byl ten Gingerin posměšný a dokonce se pošklebovačně pousmála. Věru, Butlerka si našla nejlepší kamarádku. "Díky," usmála se poté na Ezru, který jí donesl novou sklenku a ani mu neměla za zlé, že donesl něco i Riley, protože to od něj stejně tak nějak očekávala. Na Arsenovo objasnění o tom, že v každé koleji jsou fajn lidi, pouze pokrčila rameny a šibalsky se na Arsena usmála, protože ten své Mrzimorství nezapřel, a ještě víc ho prokázal tím, že odklusal pro zmrzliny. "Prosím?" protáhla poté ještě s výhružně povytaženým obočím a ztuhlými rty, když si Arsen rýpnul, protože odmítala schytat všechnu vinu za to, že se s Riley nesnáší, i když Arsen to nikdy neviděl z její strany a taky se kvůli tomu pravidelně jednou do roka pohádali natolik, že se spolu pak několik týdnů nebo dokonce měsíců nebavili.

"Pudly?" podivila se poté Vincentovu přeslechu a široce se na něj zakřenila, "Ne pudlovské - mudlovské. To jako že ani jeden z tvých rodičů není kouzelník," objasnila mu poté prostě, nijak přechytrale jako mluvila Carreen, prostě mu to oznámila jako fakt. "No, na hřišti je celkem sedm hráčů, tři střelci, brankář, chytač a dva odražeči. Brankář brání tři obruče proti zásahu střelců s camrálem - to je takovej červenej míč, chytač chytá zlatonku - to je zlatej okřídlenej míček, co sám od sebe lítá a je těžký ho vůbec vidět, natožpak chytit, a odražeči maj pálky, kterýma odráží dva černý potlouky na ostatní hráče. Hm, to prostě musíš vidět, pak pochopíš, jak bezva sport to je. A brutální je dost, to je na tom právě ta zábava! No a když slítneš z koštěte, tak tě někdo chytí zpomalovacím kouzlem. Teda většinou. Já jednou sletěla bez něj a příjemný to neni," povídala zapáleně, "Tady Ezra, jak už říkal, je náš brankář, já jsem střelec a zároveň kapitánka Nebelvírskýho týmu, a Arsen je zase kapitán toho Mrzimorskýho a je to chytač," dodala a hrdě se usmála, když mluvila o Ezrovi, zatímco při zmínce o Arsenovi se malinko ušklíbla, ale jenom z legrace, a hned se zase zazubila.
"A zařazuje tě Moudrej klobouk - to je takovej šíleně starej klobouk, kterej začarovali zakladatelé Bradavic. Je strašně vtipnej a někdy prej někomu ožužlá hlavu, ale jinak to nebolí nebo tak něco," odvětila Vincovi poté a spiklenecky mrkla na spolužáky. Nikdy nebylo nadto prváky trochu postrašit, zvlášť, když o kouzelnickém světě neměli ani tucha. "A nejlepší lidi jsou fakt stejně v Nebelu," neodpustila si poté polohlasně dodat, ale samozřejmě to mohli slyšet všichni.

Carreenin projev naštěstí většinu času ignorovala, ale vprostředku jedné dlouhé věty se zaposlouchala, a k Ezrově smůle to byla právě ta výtka ohledně rulíku zlomocného. Ginger si sice rostlinu stále nedokázala srovnat se švédským ekvivalentem, ale když Carr prohlásila, že je Ezra druhák, Ginger vyprskla smíchy, načež se dala do salvy smíchu, kdy se držela za břicho, v očích měla slzy a málem slítla ze židle. "Druhák! Ezro, že tys to přehnal s lektvarem krásy?!" zahlásila a už trochu zklídněná se na kamaráda zubila od ucha k uchu.
Když jí pak navrativší se Arsen máchnul před očima, vrhla po něm popuzeným pohledem a obezřetně čekala, co z něj tedy vypadne. Když pak Mrzimorovu otázku zodpověděl Ezra, Ginger jenom s úsměvem přitakala. "Zajímalo by tě ještě něco? Všechno ti teda rozhodně říct nezvládnu, ale vypadáš, že v tom ještě dost plaveš..." nadhodila poté k Vincentovi a lišácky se na něj usmála.

Mimo herně:
Stejně jako ostatní: je toho hodně, pokud jsem něco přehlédla, omlouvám se, stačí houknout xD

_________________

Riley věnovala Ezrovi překvapený pohled. Tak nějak si totiž myslela, že v Prasinkách byl prostě každý kromě ní. Šokovalo ji tedy, že zrovna Ezra do kouzelnické vesničky ještě nikdy za celé ty čtyři roky svého studia nezavítal. Samozřejmě by ji šokovalo podstatně víc věcí, kdyby měla schopnost čtení mysli, ale protože jí zrovna jako na potvoru nikdo tuto schopnost do vínku nedal, Ezrovy myšlenkové pochody před ní zůstaly skryty. Z toho důvodu ji jeho vystupování přišlo nadmíru podivné. Nejdřív před ní tak podivně klopil zrak, v následující chvíli na ni zůstal zírat, jako by jí snad z čela rostl pravý jednorožčí roh, a nakonec to završil úsměvem... Aneb vyber si, Riley.
„Je pravda, že to sluníčko člověku občas leze na mozek,“ odkývala mu proto nakonec zamyšleně. Kdyby už neměla hrnek prázdný, snad by mu dala napít dýňového džusu, aby radši doplnil tekutiny, ale takhle na něj jen zůstala ještě chvilku podezřívavě koukat, jestli to s ním tady náhodou nesekne. Vzápětí pohlédla směr Ginger, jako by si snad měla nebelvírka kamaráda víc hlídat. Její mračící grimasu ji proto oplatila tou svou. Tak například u Patricka by k něčemu takovému jako k dehydrataci prostě nedošlo. Kdepak. Arsenovi by Riley taky vrazila do ruky flašku s vodou a hlídala by mu pitný režim, kdyby se náhodou stalo, že by se kvůli vyšším teplotám začal chovat divně.
Při porovnávání vybledlosti mezi ní a Arsenem se Riley zamračila. „Jsem ochotná se hádat taky. O tom ať nikdo ani nezapochybuje,“ oznámila jak Arsenovi, tak i Ezrovi, aby jim připomněla, s kýmže to tu vlastně mají čest. Ohledně koupání pak jen přikývla - proč by popírala? - a s šipkami se dál tvářila skoro až samolibě. Že jí nešlo létání, neznamenalo, že jí nešlo automaticky všechno...
Na Gingerinu větu ohledně správné metody jak někoho namíchnout a urazit se jen zakabonila a odfrkla si. Víc už si do zrzky nerýpala... Měla toho tak akorát dost.
Debatu ohledně famfrpálu Riley úspěšně ignorovala. Dokonce i poznámku o své nedůležitosti ve zmijozelském týmu se jala přehlížet. Alespoň dokud se jim do toho nezapojil Arsen, jenž položil Ginger tutéž otázku, kterou si sama zmijozelka pokládala v duchu pořád. Podle jejího skromného názoru se musela Ginger pořádně praštit už někdy v kolébce, že to mělo takové trvalé následky. Sotva ale Riley začala zpracovávat fakt, že se tentokrát zeptal Quinn a ne ona, otočil se na ni Vincent. „Smrt?“ zopakovala po něm a zatvářila se uraženě. „Zase tak hrozná na tom koštěti nejsem. A vůbec... Být náhradník je hrozně důležitá pozice,“ prohlásila nakonec umanutě. „Kdyby nebylo mě, tak koho jinýho by jako tahali ráno z postele, že musí nastoupit ve finále?“ Riley upřímně doufala, že letos se to už nestane. Zaujatých komentátorů měla dost na deset let dopředu. Navíc... Stejně zůstávala v týmu jenom ze solidarity vůči Patrickovi. Nic víc.
Když se vedle ní Carreen posadila a špitla k ní svou otázku ohledně Ginger, Riley po zrzce mimoděk sekla pohledem, než se zase podívala na Carreen. „Myslíš nesnesitelně? Jo. Neustále,“ přitakala a ohledně sociálního cítění se jen hořce ušklíbla. Dle Riley měla Olssonová potřebu se socializovat až příliš velikou. Vždyť ještě před příchodem ostatních se tu snažila zavést konverzaci i s ní. Když nad tím tak zmijozelka přemýšlela, pořád ji zajímalo, co k tomu nebelvírku vedlo. To byla až tak znuděná?
Na její dotaz ohledně knih pak pokrčila rameny. „To záleží, kdy si tu knížku jdeš půjčit... Když má celý ročník druhý den psát test anebo odevzdat esej na jedno téma, většinou v knihovně ty správné knížky prostě nenajdeš,“ vysvětlila, ale víc už se knižními výpůjčkami nezabývala.
Výměnu mezi Ezrou a Carreen sledovala spíš tak nějak pobaveně. To děvče se jí pro onu prostořekost, která dosud nebyla směrována přímo na Riley, velice líbilo. Popíchnutí Ezry ohledně ročníku se proto tlumeně zasmála a dokonce si s mladší dívkou vyměnila i něco jako protočení očí nad Ezrovou neznalostí rulíku. Smát se ovšem přestala, když zjistila, že Ginger to vtipné přišlo taky.
Odcházejícího Arsena pak jen doprovodila mlčky pohledem, protože zmrzlinu nechtěla. Ezry, který se mezitím také vypařil něco kupovat, si nevšimla, protože to už na ni mluvila opět Carreen. „Jsem ze Zmijozelu a letos jdu do páťáku,“ zodpověděla její otázky vcelku ochotně, načež si podobně jako předtím Ezra prohlédla množství knih, které si už Carreen nakoupila. „Tebe zajímají bylinky?“ otázala se, zatímco očima pátrala po titulech, aby si mohla dívku lépe odhadnout a zařadit. Samozřejmě svou otázkou narážela na Carreeninu pobouřenou reakci ohledně rulíku zlomocného.
Ezra se zatím vrátil s dýňovým džusem i pro ni. Riley na sklenku rozpačitě koukala, protože si byla vědoma toho, že ji Ezrovi momentálně zaplatit nemůže. Hádat se proto ani nesnažila. „Tak pro jednou,“ zamumlala a věnovala Ezrovi něco jako děkovný úsměv.
Když bylo Riley po návratu Arsena nabídnuto puntíkaté paraplíčko, váhavě natáhla dlaň a převzala si ho. „Hm. Díky,“ poděkovala za darovanou ozdůbku. Chvíli netušila, co má s deštníčkem jakože dělat. Rozpačitě si ho proto očistila od zmrzliny a zastrčila si ho za ucho. Nakonec se nepřirozeně zazubila a rukama naznačila gesto ,tadá!´ kombinované s ,to mi to ale sluší!´. Když pak Quinn pokynul hlavou k brožce, Riley si uvědomila, že ji vlastně pořád svírala v jedné ruce. „Díky,“ vypadlo z ní další poděkování automaticky. „Cetka od madame Malkinové,“ vysvětlila. „Zajdi si koupit nový hábit a kdoví. Třeba dostaneš stříbrného jezevce.“
Ke strašení chudáka Vincenta by se pak bývala také připojila, ale to by Olssonová nesměla vyzradit existenci rozřazovacího klobouku, že... Pak kdo tu byl suchar. Riley by klidně doplnila Arsenův hororový příběh s jizvami o nějaké ty biče a řetězy, ale takhle... „Aha. Tak tím se to vysvětluje. Moudrý klobouk Ginger ožužlal hlavu,“ zopakovala po zrzce nic neříkajícím hlasem. Skoro jako by jen citovala z učebnice.

Mimo herně:
Okej. Vím, že jsou tam chronologické nesrovnalosti a že tu největší z nich by spravilo smazání mého posledního odstavce, ale... Riley prostě nemůže ignorovat Ginger s ožužlanou hlavou! No vážně! *andělský výraz*

_________________

Nic mu nemůže náladu tak pozvednout, jako právě pistáciová zmrzlina. Vesele se po ní natáhne a lapí ji do své chlapecké ručky. "Moc díky, kolik stála? Vůbec se v té kouzelnické měně nevyznám." (bože a proč jim to říkáš? Teď by tě mohli okrást!) prolétne mu hlavou, ale nakonec to rychle zamítne. Takhle grupa na to fakt nevypadá.

"To snad bude brnkačka, prostě létání na koštěti. Ale nebolí z toho člověka zadek?" tentokrát svá slova namíří k Ezrovi, na kterého se po celou dobu vesele zubí, přičemž si sem tam lízne ze své pistáciové zmrzky. Ještě chvíli Ezru poslouchá, ale jelikož to není nic pro jeho uši nebo alespoň pořádně nepobírá pointu, zaměří se na Carr. "Já taky moc nečtu, to snad ještě neznamená konec celičkýho světa. A kvůli tomu rudlíku se snad svět taky nezboří."
Oznámí Carr s pokrčením ramen. Jemu pro dobrý pocit stačily komiksy a pocit, že by se z něj jednoho dne mohl stát superhrdina.
"Hm , no to fakt doufám, že nebudu mít trable kvůli vyučování. Bylo by to nefér, nejsem z kouzelnický rodiny," postěžuje si ke Carr.

Pak svůj zrak stočí k Ginger, která se rovnou pustila do vysvětlování. To od ní bylo milé. Vlastně mu z téhle skupinky přišla zatím nejsympatičtější, aniž by si to tam nějak dokázal vysvětlit. Prostě supr holka. Se zálibou ve sportu! Sice ne ve fotbalu, ale ten by jí třeba mohl ukázat!
"Aha, takže moje rodina je mudlovská," sdělí s pochopením v hlase, přičemž se opět pustí do likvidování zmrzliny.
"Zní to trochu šíleně, ale možná kdybych to viděl, tak bych o tom mohl získat větší přehled. Třeba bych k vám někdy mohl zajít na nějaký ten trénink. A já bych vás naoplátku naučil fotbal!" odpoví k Ginger důležitě, protože takové mudlovské sporty prostě svou jistou důležitost mají.
"Ale to padání z koštěte teda moc dobrý není. Nezlomil si u toho někdo vaz?" pořádně neví, v jak velké výšce se to hraje, ale pokud je to fakt vysoko, můžou si dost ublížit.
"Moudrej klobouk", zopakuje, snad jakoby si to všechno zapisoval do paměti. "Já ale nechci, aby mi žužlal hlavu, to si moje hlava nezaslouží!" postěžuje si dotčeně. "Ale vypadá to, že u vás v Nebelu by to mohlo být suprový," řekne vesele. Vážně by mu nevadilo jít do Nebelvíru, pokud by tam byli lidi jako Ginger.

"A já se na tebe snažil být milej. Podle mě je to dost nebezpečná hra, a proto můžeš být ráda, že jsi záskok. Mohla by sis třeba zlomit vaz, když Ginger říkala, že tě občas nikdo ani nechytí!" ne, že by se bál, ale znělo to šíleně. Všude se ve škole mohli přetrhnout, abyste byli v bezpečí, a pak tu byli Bradavice, kde vás klidně nechali zabít.

"Ginger klóbrc hlavu neožužlal. Rozhodně na to nevypadá," plácne, nejspíše na obranu nebelvírské dívky. Pak se, jakoby nic, znovu vrátí ke zmrzlině.

Mimo herně:
Určitě mi to nejde časově správně. Ale když budete tolerovat mě, já vás samozřejmě také.

_________________

"Hele, jeden galeon je sedmnáct srpců a jeden srpec devět a dvacet svrčků, to jsou ty prťavý. Je to úplně jednoduchý, zrovna jako britská libra," uklidňoval Arsen Vince a dodal, že to bylo pár svrčků, které nestojí za to zmiňovat. Když kudrnatý hoch pokračoval v otázkách o létání, Arsen nasadil neurčitý obličej a s radostí nechal odpovídání na Ezrovi, přčemž jedním uchem poslouchal (v duchu k tomu měl pár tipů a poznámek, ale vzhledem k tomu, že tu seděly holky...). Jemu na nějakém čtení moc nesešlo, ale taky vyprskl do rukávu, když Careen chudáka Ezru zařadila o pár let špatně.
Nějak pustil z hlavy, že mu Ginger zkazila strašení, hlavně když se s Riley navzájem nesežerou. Jo a taky že téma ohledně společných prázdnin směřuje do docela bezpečných vod.
"No jo, ale zase jsme ji trumfli ve skákání placáků a bomb," nezapomněl se ozvat potutelně, jako kdyby nic nebylo lepší než se s elegancí kamene rozprsknout o vodní hladinu a nechat půlku jezera vyšplouchnout ven. A další věci, o kterých se ale shodli, že si nechají pro sebe. Pořád to ale bylo lepší, než rozmazávat Arsenovu pozici v týmu, k čemuž se tak nějak nikdy nedokázal přimět, protože mu pak rudly uši a neustále mumlal, že to není zas tak důležité, jak to zní.

Místo toho nadšeně odkýval Ezrovy plány, které zněly parádně akčně a aktivně, což bylo léto podle Arsenova gusta. On sám do konce léta už asi nic tak pořádného nestihne, což dal najevo pokrčením ramen a usměvavým kývnutím k Vincovi a Carreen, kteří se ládovali zmrzkou.
"Asi se už jen budu toulat po Příčné a přepadat Floriana Fortescuea," vyložil typicky mrzimorský rozvrh a při tom se pečlivě snažil nevnímat, jak se k Ginger i Riley už mají oba menší budoucí kouzelníci rozdílně. No, to o kolejní řevnivosti občas nebylo žádné přehánění, ale to neznamenalo, že s tím souhlasil (pokud nešlo o famfrpál). Tím spíš, pokud Carreen skončí v Nebelvíru, to by bylo zase slovo do pranice...
Nechtěl se nijak vtírat prváčkům do vyptávání se a nutit jim info o sobě, ale z poklidného rozjímání nad zmrzkou ho nečekaně vytrhlo, že si Riley vzala od Ezry pití, i když ho prve nechtěla.
Kdyby to měl dát najevo, asi ho to sebralo o to víc, že ho nenapadlo přinést jí něco proti její vůli, ale trochu ho ukolébalo, že si vzala deštníček. Ačkoli z toho měl logicky akorát tak rozpačité pocity - to se nezmohl na nic lepšího?
Radši si bezdůvodně odkašlal a odložil dočasně vnitřní zmatek a nerozhodnost (nabídnout vlastní zmrzku...? přetížení systému! error, error!) stranou. Věnoval Riley zatím ještě pořád nepřesvědčivý úsměv (s deštníčkem za uchem mu připadala nějak moc nebutlerovitá, v kterémžto případě byl na vážkách, jestli je to dobře, nebo není). Rozpaky mu naštěstí aspoň zabránily pitvat hlouběji jeho dojmy, alias pocit, že Riley vypadá na jedné straně jako trouba, a na druhé... no, že to možná bylo... roztomilé. Arsen by se asi radši pokřižoval, než aby použil nějaké podobné popisovací slovo nahlas.
Skoro s úlevou se tudíž chytil "cetky". "Možná to zkusím, mám nohavice i rukávy o pár centimetrů kratší, ale máma chtěla počkat, až přestanu růst, než koupí nové..." vysvětlil rozpačitě, proč bude příští rok vypadat už zase, jako kdyby školní uniformu ukradl někomu mladšímu.
A když už byli u toho oblečení, lehce se na oplátku Ginger ušklíbl s pobavením nad nápadem, že jí Moudrý klobouk ožižlal hlavu. "Vy dva už jste u madame Malkinové byli? A u Ollivandera?" nasměroval další otázku k oběma prckům a tak trochu doufal, že se to nestihlo řešit, když byl pryč, aby se nemuseli opakovat. "Tady Carreen asi doprovodí sourozenci, ale co ty, Vinci? Najdeš v září nástupiště devět a tři čtvrtě?"

_________________