Protože Bessiina odpověď zrovna moc odpovědí nebyla, nakonec do jedné sklenky trochu ledu přihodila a kdyby to Bessie nechutnalo.. mohly si ty sklenky klidně vyměnit. Darye to totiž bylo úplně fuk, důležité pro ní bylo, že v té skleničce byl alkohol. Možná by jindy pila rovnou z flašky, ale zrovna v tuhle chvíli měla chuť působit alespoň trochu kultivovaně.
Ani Darya neměla v plánu hádky, to bylo to poslední, co dneska chtěla dělat. Jenže byla tak nervózní, že si nebyla jistá, co přesně říct a co si zase nechat raději pro sebe. V tuhle chvíli se jí totiž hlavou honilo především to, co asi nebylo ani moc publikovatelné. Proto byla ráda, že to Bessie nijak nekomentuje a že přešly radši k jinému tématu.
"Jo. Už se nemůžu dočkat, až budou Vánoce za námi, tohle období je fakt poněkud náročnější," zvlášť, když měl člověk rodinu, ale to nedodávala. Dřív ale vánoční období milovala, teď to s dětmi a manželem bylo poněkud.. jiné. Ne že by se jí to nějak zprotivilo, jen už to pro ní bylo důležité jiným způsobem. "Když jsem byla mladší, bylo to celé mnohem lehčí." Připustila pak ještě, protože tohle si odpustit nemohla.
No a pak se dostaly někam, kam se moc Darya dostávat nechtěla, protože se bála té odpovědi. Co když tam dole na Bessie opravdu někdo čekal? Někdo pro ní teď už důležitější, než ona? Když se tak Bessie pustila do odpovídání, Darya poslouchala se zatajeným dechem. No a jakmile Bessie dopověděla to, co chtěla říct, Darka měla pocit, že omdlí. "A.. a na kom ti tedy záleží?" Stephanie nepouštěla ze své bývalé přítelkyně pohled. Nějak si nebyla jistá, co tím vším chce Bessie říct, i když její slova zněla jasně. A Stephanie tušila, že ona byla tou osobou, na které Bessie tolik záleželo. Jenže pokud tomu tak bylo.. proč jí opustila? Ne, určitě tu musel být někdo jiný o kom mluvila.

_________________

„Ono to bylo všechno dřív celé takové lehčí, viď?“ vypadlo z Bessie takřka omylem, když Darya prohlásila, že byly Vánoce dřív lehčí, když byla mladší. Bessie to nechtěla vyžbleptnout takhle na rovinu, ale co se dalo dělat. Její ústa byla někde mnohem rychlejší než její myšlenky, taková prostě byla. Zlehka se kousla do rtu, když se nad svými slovy zarazila, ale co se dalo dělat. Třeba se toho Darya nakonec nechytí, protože ani ona nevypadala, že by měla chuť probírat takové ty věci jako rodinu nebo vztahy nebo to, co bylo, a tak.
K těm vztahům ale nakonec přece jen došlo. Bessie měla pocit, že měla možná raději mlčet, protože těžko říct, kam a jestli to někam povede, když neměla žádné právo… Prostě když přišla o tu možnost říkat takové věci, jak tenkrát (možná trochu zbaběle) prchla. Ale jelikož Bessie nebyla zrovna alkoholu odolná a stačilo jí i relativně malé množství, aby jí to trošku stouplo do hlavy (sklenička byla ostatně už dopitá), ta slova z ní létala rychleji než obvykle. Jasně, pořád dokázala přemýšlet (ačkoliv…), ale maličké kousky jejího vědomí byly lehce zamžené. Takže v jednu chvíli odložila prázdnou skleničku a přisunula se k Darye v takovém okamžení, že to možná ani nestihla zaregistrovat. A pak neudělala nic jiného, než že jí položila dlaň na tvář a dlouze ji políbila. U Merlina, to byl ale dobrý pocit…

_________________

"Jo, to tedy bylo," přikývla Darya opatrně, protože si nebyla jistá, jestli se do těch nebezpečných vod chce pouštět. Jenže pravdou bylo, že všechno před nějakými třemi lety bylo lehčí, než teď. Teď šlo všechno do kytek. Ne že by na těch třech letech něco měnila, to ani náhodou, svá dvojčata milovala víc, než cokoliv jiného (i když jedna osoba jim silně šlapala na paty, jenže tam šlo o lásku trochu jinou). "Škoda, že se ten čas předtím nedal nějak zpomalit," dodala nakonec a tiše si povzdechla. Vůbec byla škoda, že nepoznala o něco dřív, co je Bessie zač, jenže tehdy byla jiná doba a pak.. pak bylo pozdě.
Místnost zničeho nic zahltilo tíživé ticho, které Darye maličko vadilo a najednou zalitovala toho, že tamtu otázku vůbec vyřkla na hlas. Ale přeci se to nabízelo. A i když si nebyla jistá, že tu odpověď chce znát, bylo by přeci jen dobré slyšet, že k ní Bessie už nic necítí, ne? Kdyby to totiž řekla, mohla by Darya konečně taky zapomenout (o což se snažila dost dlouho a nějakou dobu měla pocit, že to už celé bylo za ní, ale očividně nebylo). Jenže pak Bessie udělala něco, co Darya nečekala.
Bessie seděla na jednom konci sedačky a najednou.. byla vedle ní a její rty se tiskly na ty Daryiny. Nebo se jí to jen zdálo? "Bessie," vydechla opatrně, když se po chvíli odtáhla, i když to původně vůbec udělat nechtěla. Jenže.. jenže. "Tak moc jsi mi chyběla," šeptla načež se natáhla, aby jí mohla znovu políbit. Byl to tak dobrý pocit, že pokud tohle byl sen, nikdy už se nechtěla probudit.

_________________

Jestliže Bessie nemyslela zcela jasně ve chvíli, kdy Daryu políbila, v ten okamžik, kdy jí to opětovala, přestala myslet úplně. Veškeré racionální pohnutky byly fuč a zbývaly tu jen ony dvě. „Ty mně taky,“ zamumlala skrz horké polibky, kterých se momentálně nechtěla vzdát ani za nic. Bessie zajela prsty Darye do vlasů a přitiskla se k ní blíž. „…jsem byla… tak… blbá… chci tě… se vším všudy…“ Možná že kdyby odlepila rty od těch jejích, tak by jí to mluvení šlo líp, ale tohle na druhou stranu tak špatné taky nebylo. Vážně teď nechápala, jak dokázala od Daryi zůstat dál.

_________________

Darya by se zasmála, kdyby k tomu měla příležitost, ale té se jí zatím nedostávalo. Ne že by jí to nějak vadilo, naopak si nemohla stěžovat. "Nápodobně," dostala ze sebe po chvíli, nechtěla se od své drahé odtrhávat ani náhodou, naopak se jí snažila být co nejvíce na blízku to šlo. Byl to tak skvělý pocit, který cítila naposled nějakou dobu předtím, než jí Bessie opustila. Jak to bez ní mohla takovou dobu vydržet? Sama si nebyla jistá. Její myšlenky se však v tuhle chvíli stáčely jen k tomu, co se dělo v tuhle chvíli, dokonce potlačila i menší výčitky svědomí vůči Everettovi, protože na ty tu teď nebylo žádné místo. Byla tu jen ona a Bessie. Nic a nikdo jiný. Noc tak dopadla, jak mnoho lidí očekávalo, jen se z gauče přemístily do pokoje pro hosty, protože Darya nechtěla, aby se tu objevil Joshua nebo jeho žena Lucille.
Druhý den ráno se probudila s menší bolestí hlavy, ale i přes tu byla naprosto spokojená, protože se probudila vedle někoho, koho milovala a u koho si myslela, že už se vedle ní nikdy neprobudí. Po rychlé a společné snídani se pak Darya vydala zpět domů, ale s příslibem, že se určitě brzy znovu uvidí. Nebyla si totiž jistá, jak by to bez Bessie znovu dala a jen doufala, že už jí nikdy nikam neuteče.

_________________