„No já se na něj dívám,“ opáčila Leslie s pobaveným úšklebkem k Darrelovi a zakroutila hlavou. Očividně na Wilsona fakt žárlil a Leslie dost dobře nechápala proč. Nicméně byla přesvědčená, že by měl uznat, že je Tyler bůh a s potlouky to fakt umí. Nebo aspoň tu druhou věc. „Slyšíš? Má titul nejlepšího hráče australský ligy! To je borec,“ potěšeně se uculila, když zaslechla komentátora. Když zaslechla Mae zmiňující se o tom, že když budou s Dájou trénovat, třeba budou taky tak dobří, ušklíbla se. „No, já toho letos asi moc nenatrénuju,“ zkonstatovala a pokrčila rameny.
Pak se ovšem na hřišti z ničeho nic objevila zlatonka a začal hon. Leslie se s úšklebkem zadívala na McLarkena, pak na Smithe, a tak trochu doufala, že se Salem někde vyseká, aby se ukázalo, že nosí nos nahoru neprávoplatně. Ale vysekal ho Wilson, což bylo ještě lepší. „JOOO! Wilson jedeeeee! Tyler, Tyler!“ začala skandovat a poskakovat se zélandskými fanoušky, přičemž se zubila od ucha k uchu. Ten chlap byl vážně bůh. Zlatonka zase zmizela a pozornost fanoušků se přesunula zpět k camrálu, který putoval z jednoho konce hřiště na druhý, a nebezpečným potloukům. „Hele, myslíte, že se do národního týmu dá dostat bez protekce?“ prohodila Leslie po chvíli, povytáhla obočí a zadívala se na Darrela s Maeve. Slyšela totiž, že je to prakticky nemožné, a merlinví proč jí to teď začalo vrtat hlavou.
Zlatonka se brzy objevila znovu, takže se Leslie opět zaměřila na sledování obou chytačů a potichu zaúpěla, když Wilsonův potlouk tentokrát minul. Věčná škoda, protože Smith zlatonku chytil. Sice za cenu toho, že se oba chytači vysekali na zemi, ale to už bylo stejně jedno, protože zápas skončil. A Skotsko vyhrálo o pouhých deset bodů, což Leslie pěkně nakrklo. „Ty jo, to je fakt pech. Já to tomu Zélandu fakt přála,“ zahučela s úšklebkem a potřásla hlavou. Když je Darrel upozornil na Seana, povytáhla obočí a zadívala se jeho směrem. Překvapeně zamrkala, když o chvíli později rozpoznala, že se hlavou dolů oblizuje s Ginger. „Tak tohle je fakt nechutný,“ zahlásila kysele a radši odvrátila pohled, aby se na to nemusela dívat. Nicméně když se Darrel začal tak rozčilovat, zatvářila se zmateně. Střelila pohledem nejdřív po Maeve a pak po Dájovi. „Proč tě to tak žere? Tobě není jedno, s kým se Olssonová cicmá?“ ušklíbla se znechuceně.
„Hele, já si chci ještě někde koupit plakát a figurku Wilsona, půjdeš pak se mnou, Mae? Řeknu tátovi, že se někde sejdeme, než odtud půjdeme,“ broukla po chvilce a vzápětí se natáhla k otci, aby ho seznámila se svými plány. Bez Wilsona ve 2D a 3D nehodlala odejít.

_________________

Celá rodina Olssonových výjimečně fandila jednomu týmu, tedy Skotsku, a všichni měli kolem krku stejné šály, takže perfektně ladili, když se sešli, aby šli najít svoje místa na tribunách. Bohužel kolem sebe Ginger nezahlédla nikoho známého, ale zase tak moc jí to nevadilo, protože takhle se aspoň mohla soustředit na fandění. A že si málem vyřvala hlasivky. Chápejte, Sean O'Callaghan, jehož pohyblivou figurku měla v kapse a Caileigh Hunterová, jejíž plakát měla Ginger bezpečně odložený ve stanu, v jednom týmu spolu s Blainem McKayem, kterého jako hráče taky uznávala, to byla prostě paráda! Jako tradičně s ní ostatní hezounci na hřišti nic nedělali, i když jejich fešnost vnímala o dost víc než minulé roky, ale teď měla oči jenom pro Seana, do kterého byla zakoukaná už někdy od druháku a chvíli mu dokonce ve škole dělala kapitánku - teď jí rudly tváře jenom při představě, že velela někomu, kdo se dostal do národní reprezentace ihned po vystudování Bradavic. "Woohoo, Seaneee! Hunterováá!" ječela Ginger, zatímco zbytek její rodiny fandil zase svému oblíbenci, protože v těch už se zase neshodovali, a dokonce se ani nepídila po tom, komu Blaine McKay pořád posílá polibky, protože měla co dělat, aby pomocí všechnohledu sledovala Seana a Caileigh, kteří po hřišti svištěli jako střely. Ginger nikdy nepřestávalo uchvacovat, jak rychle se profesionální famfrpál hraje a opět si usmyslela, že se letos bude snažit ještě víc. Sice šla teprve do čtvrťáku, ale do konce školy jí už tím pádem zbývaly jenom čtyři roky, ve kterých se mohla zdokonalit natolik, aby zaujala hledače talentů nebo přímo nějaký tým, kam by ji chtěli. Protože Ginger si jinou budoucnost než tu famfrpálovou prostě představit nedokázala a klidně by se kvůli tomu nechala vydědit, i když tušila, že až tam by její mamka nezašla.
Když byl zraněn skotský brankář, Ginger se polekaně zajíkla, ale lékouzelníci ho dali zase do pucu, a hra mohla pokračovat, přičemž to vypadalo opravdu dobře pro Skotsko, ale zrzka věděla, že stačí chytit zlatonku a skóre bude vypadat úplně jinak. "Jó, pěkněěěě!" prohlásila nadšeně, když si rána skotské odrážečky našla svůj cíl, a obdržela za to káravý pohled od mamky, na což jenom nevinně pokrčila rameny. Vedl přece jejich tým, tak co. Následně nadšeně tleskala a výskala po krásné přihrávce a nálsledném gólu O'Callaghan-Hunterová, a pak zase sykla, když byl zraněn Salem - sice ho nikdy moc nemusela, tím spíš, že to byl Zmijozel, Primus, a pak i kapitán zmijozelského týmu, ale teď hrál za skotský tým a Ginger chtěla, aby vyhráli. I Salem byl však po chvíli naštěstí v pořádku, a tak zápas mohl pokračovat. Na všech Olssonových bylo znát napětí, když se komentátor zmínil o prohře Finska, ale pak se na hřišti strhl lítý boj o zlatonku, na který se soustředilo celé obecenstvo se zatajeným dechem. Zlatonku chytil novozélandský chytač a Ginger se zaťatými pěstmi a stisknutými rty očekávala bodový výsledek. A vyhrálo Skotsko! Ginger nadšeně vyjekla a pevně objala celou rodinu načež se zářivým úsměvem výskala a mávala na vítězný tým, který se jim přehnal nad hlavami.
Ať už to způsobil její nadšený jekot nebo rozpuštěná hříva zrzavých vln, k jejímu nesmírnému štěstí si jí pak všiml samotný Sean O'Callaghan. Ginger čekala všechno jenom ne polibek, a tak na chlapce zůstala s otevřenou pusou, vykulenýma očima a rudá až za ušima zírat, načež z ní vypadlo chabé: "Aha," ale to už ji Sean obdaroval zářivým úsměvem a odletěl slavit dál. Ginger se na tváři rozlil zasněný výraz a rty se jí roztáhly do širokého úsměvu, musela se na to posadit a přitiskla si bříška prstů na ústa, aby se ujistila, že to nebyl jenom sen. Sean ji políbil! Halellujah! Zatímco paní Olssonová byla evidentně vyvedena z míry, Kalle na Ginger valil oči a pan Olsson jí se zazubením ukázal zdvižený palec.

Když zápas skončil, Ginger poslala rodiče napřed s tím, že je brzy zase dožene, a stoupla si stranou u jednoho z východů z tribun, kde doufala, že třeba zahlédne Darrela, nebo kohokoli jiného, protože kromě něj a Tamsin zatím po celé prázdniny nikoho neviděla. V duchu si spílala, že si neudali přesné místo, kde se na Mistrovství sejdou, ale říkala si, že si Dája třeba všiml, kde sedí, díky Seanovi. I když to by se pak asi zlobil, ne? Ale byl to jenom Sean, tedy když si odmyslíte ten fakt, že o něm Ginger už několik let básnila, a tak... a taky se Darrel mohl objevit ve společnosti Leslie nebo třeba Ariany, což by Ginger taky dokázalo zkazit náladu, i když i ty dvě by vlastně viděla celkem ráda. Jenom ne v Darrelově doprovodu. Donutila se přestat myslet na Nebelvíra v doprovodu jiné dívky, a soustředila se zase na zbrusu novou vzpomínku na Seanův polibek, takže se začala zase samovolně uculovat, a mezitím brouzdala pohledem v davu, jestli někoho nezahlédne...

_________________

Matt chvílemi nevěděl, co sledovat dřív – Tess nebo hru? Snažil se svou pozornost rozdělit mezi oboje a moc mu to nešlo, ale nemohl si pomoci. Když Tess prohlásila, že tu jednoho dne budou oni a na stáncích se budou prodávat jejich figurky, věnoval jí široký úsměv. „Budeme super tým!“ Usoudil nadšeně, protože jinak to být nemohlo. Ery se přece taky dostal do ligy a v nároďáku určitě nebyl jen proto, že chtěl učit, což Matt sice vůbec nechápal, ale byl rád, že se po škole pohybuje alespoň jeden učitel, kterého měl vážně rád.
„To by pukli,“ zasmál se a maličko posmutněl, protože nová košťata pro Havraspár, to byla slušná utopie. A taky byla utopie, aby byl stejně dobrý jako Wilson. „To bych nesměl jezdit na zápasy. Peníze z brigády padly na lístky.“ Zamumlal nespokojeně. Stejně to nestačilo a rodiče mu museli přispět, než se mu nakonec rozhodli zbytek peněz na lístky a fanouškovské propriety dát předem k Vánocům i narozeninám.
Na hřišti se mezitím stihla odehrát další stíhací bitva mezi chytači, ze které vyšle vítězně novozélandský Smith, což Matt odměnil zahučením, ale jakmile komentátor vyřkl skóre, vypískl a začal se radovat jako pod stromečkem. „Vyhráli! Vyhráli jsméééé!“ rozkřičel se vesele a vrhl se k Tess, aby ji pevně objal a začal s ní poskakovat na místě.

_________________

Tam-Tam zápas strávila poblíž svého taťky a k jejímu neštěstí taky dost daleko od veškerých známých, což Tamsin taky dost žralo. Chtěla strávit Mistrák především ve společnosti svých nejlepších kamarádů a tahle vzdálenost jí to dost znesnadňovala. No co, stejně to bude šupa, pomyslela si poměrně optimisticky, ale to už se ozval hlas komentátora zápasu a na hřiště se začaly slétávat oba dva týmy. Právě při onom představování týmů si Mrzimorčiny hlasivky zažily peklo – samozřejmě musela hlasitě podpořit nejen novozélandské, ale i skotské hráče. Především pak Salema McLarkena a Seana O’Callaghana, které znala ze školy. Pravda, nikdy s nimi neprohodila ani slovo, ale pořád to byli její bývalí spolužáci a ona tak nějak cítila, že je její povinností jim aspoň trošku fandit. Pak si ji však definitivně získal novozélandský tým, především pak jejich odražeč, Tyler Wilson. Nejen, že byl fakticky hezký (a že to Tam-Tam ve svých třinácti rocích už uměla docela ocenit), ale taky vypadal, že to se svou pálkou umí. „Tati? Myslíš, že se taky někdy dostanu do reprezentace?“ zachrchlala bezmyšlenkovitě směrem k panu Christensenovi, když týmy byly na svých místech. Na odpověď ale už nečekala, protože Camrál byl ve vzduchu a ona si nenechala ujít jediný moment. Každou chvíli, a hlavně pak ve chvíli, kdy Nový Zéland zaskóroval, zahlaholila něco ve smyslu: „Joo, Zéland jedee!“. Samozřejmě nezapomněla poslouchat ani komentátorovy poznámky, a když se zmínil o snoubence Blainea McKaye, obočí jí vylétlo vzhůru a střelila pohledem k VIP sekci pro čistokrevné. Užuž chtěla vytasit s další otázkou, koho že si to ten McKay bere, ale nakonec to nechala plavat, a radši dál sledovala dění na hřišti. A vtom se ke skotským obručím vřítil potlouk a sejmul skotského brankáře. Díky tomu Tam-Tam znovu vyskočila ze svého sedadla a obdivně zírala na novozélandského odražeče. „Hustý! Tati, viděl si to? Wilson je machr!“ zahučela uznale, přičemž nadšeně tleskala a (neúspěšně) se pokusila pískat. Stejně tak si ji získal i Blaine McKay svým borcovským gólem proutím, což odměnila veselým potleskem a nadšeným zubením od ucha k uchu.
Vzhledem k tomu, že o největší zábavu se starali hlavně střelci a odrážeči, Tamsin skoro ani nenapadlo sledovat, jak si vedou chytači. Jakmile však komentátor vyrukoval s tím osudným slovem. Tam-Tam znovu vyplašeně vykulila oči a se zatajeným dechem sledovala, jak se Salem žene za zlatonkou. Už ji skoro měl, ale Wilson mu to překazil. „U Merlinový odrážečský pálky – Měl vůbec nějakou? – ten Wilson… on je bůh, ne? Zééland, Zééland!“ skandovala, přičemž si neodpustila veselé poskakování na místě a culení se na všechny strany. Sice jí bylo v hloubi duše Salema trošku líto, ale nehodlala si to vůbec přiznat.
Jenže zlatonka byla mrcha a jen chvilku na to se na scéně objevila znovu. A tentokrát se za ní hnali oba dva chytači. Tamsin se zadrhl dech v plicích a s komicky vykulenýma očima sledovala dráhu chytačů. Oba dva letěli docela nízko, proto se musela vyklonit, aby na ně viděla. Překvapeně vypískla, když Ryan i Salem přepadli dopředu a vzápětí se dala do nadšeného veselého jekotu, protože zlatonku polapil Smith. Nadšení jí však nevydrželo moc dlouho, protože podle skóre stejně vedlo Skotsko. „Škoda, no. Zélanďané by si zasloužili vyhrát,“ broukla zklamaně a sklesle jí poklesla ramena. Na druhou stranu však měla docela radost i z vítězství Skotska. Ti si to totiž také zasloužili, a ne že ne. Ještě předtím, než opustili stadion si Tamsin všimla, jak Sean O'Callaghan ( „Ty bláho, to je Sean, vidíš, taťko?“), míří směrem k hledišti, obrací se hlavou dolů a dává pusu nějaké dívce. Měla zrzavé vlasy a celkově jí byla nějako moc povědomá... „To je Ginger!“ vyjekla Tam vykolejeně a s trošku přihlouplým výrazem se pokoušela sledovat situaci. I když takhle z dálky to byla fakt makačka, to se muselo nechat. „Tati, myslíš, že taky někdy dostanu pusu od nějakýho famfrpálovýho hráče?“ zeptala se Ricka s pobaveným úsměvem, přičemž ho zatáhla za rukáv a andělsky se uculila. „Třeba od Wilsona nebo od McKaye… To by bylo žůžo,“ odtušila a potutelně se usmála. „No, to by teda bylo žůžo,“ zkonstatoval pan Christensen ironicky a ani se neobtěžoval skrývat jisté... nenadšení z představy, že by jeho třináctiletou dceru ocicmával nějaký cizí maník. Nutno podotknout, že jeho nenadšení nebylo zrovna na místě, protože pravděpodobnost, že Tam-Tam políbí nějaký famfrpálový hráč byla stejně velká jako ta, že její pisatelka někdy dokonale pochopí fyziku - malá, prakticky nulová. Vzápětí se společně oba dva opět přesunuli mezi stánky, aby si Tam-Tam za zbývající drobáky pořídila plakáty a figurky svých favoritů z obou týmů a další kelímek máslového ležáku. Bez těchto nezbytností totiž odmítala opustit území Nového Zélandu, fakticky.

>>

_________________

| +

„Vy jste oba marný,“ zamumlala Maeve k oběma kamarádům, když si vyměnili pár dalších poznámek týkajících se Wilsona, ale protože to naštěstí nepřerostlo v nějakou větší hádku, a i kdyby – pro ni za ni se klidně mohli vzájemně sežrat, protože dál je už neřešila, aby se taky mohla soustředit na hru. A že se bylo na co zaměřovat. Maeve lítaly oči po hřišti sem tam, s naprostým soustředěním žrala každou přihrávku, každou otočku a každý manévr, zvlášť se pak samozřejmě zaměřovala na oba chytače, aby si třeba nějaký ten chyták mohla vyzkoušet ve škole. I když oproti těmhle profesionálům to určitě bude vypadat, jako by se toho koštěte chopila brambora. Kdyby měla ruce. Zrzka se nepatrně ušklíbla a jedním potřesením hlavy podobné myšlenky zahnala. Jen tak tak zaregistrovala Lesliinu otázku ohledně protekce v nároďáku. „Hmm… ti nevím,“ zamumlala Maeve s pohledem upřeným na hřiště, „asi to úplně bez protekce nebude, ale zase kdyby nebyli tak dobrý, tak jim ani protekce nepomůže, ne? Proč, chceš se tam někdy dostat?“ Maeve na chvilku sklouzla ke kamarádce pohledem a zazubila se na ni. Ne že by to nebyl sen snad každého, kdo famfrpál hraje.
Když se znovu objevila Zlatonka na scéně, Maeve po vzoru Darrela vyskočila na nohy, ovšem na rozdíl od něj podporovala novozélandského chytače, samozřejmě. „Leť, leť! Honeeeem! JOOO!“ vyjekla Maeve nadšeně, když se ukázalo, že Smith při tom karambolu přece jen Zlatonku lapil. Jenže než mohla zrzka spustit oslavný taneček, komentátor ohlásil, že nakonec přece jen vyhrálo Skotsko. „Cože?! To neee!“ zaúpěla Maeve a tvářila se naprosto šokovaně. „To není fér!“ zaskučela, jak se zase pomalu sesunula na sedačku a nabručeně svraštila obočí. Ani by si nevšimla, že Sean se cicmá s Ginger, kdyby je na to Darrel neupozornil. „A co blbneš? Dyť ona o něm ve škole hlavně při zápasech pořád básnila, se jí teď splnil sen, ne?“ Maeve nechápala, co se Darrel tak čílí, ledaže by… Zrzka vrhla po kamarádovi kapku podezíravý pohled. „Nezapomněls nám něco říct?“ nadhodila pak a pobaveně se zašklebila, pročež nad ním zavrtěla hlavou.
„Jasně že půjdu! Asi si taky pořídím nějakej plakát. Teda ne Wilsona, neboj,“ broukla Maeve a pobaveně se na Leslie uculila, načež hodila očkem po Darrelovi. „Hele, Dájo, půjdeš ještě s náma? Nebo tě teď čeká manželská hádka?“ neodpustila si Maeve malé rýpnutí a vzápětí se zatvářila, jakože ona přece nic neřekla, že je v tom naprosto nevinně.

_________________

Celý zápas jsme si neskutečně užívali. V tichosti, jak je u Blancových zvykem. Otec znaveně seděl v křesle, přesto si ale pořád zachovával důstojnost. Dbal na naše postavení mezi kouzelníky, které si vysloužil především díky válce. Rodinný obchod vzkvétal za války neskutečně dobře. Každý něco potřeboval, a když měl peníze, byl pan Blanc i jeho otec u něj. Nevím, jestli to také budu chtít dělat až vyrostu. Zajímě mě, jestli vůbec budu mít na výběr. Matka seděla a obdivně pozorovala všechny hráče. Nevím, jestli zkoumala hru, a nebo krásu těch mladíků, ale rozhodně jsem to zjišťovat nechtěl. Matka byla hezká a moc milá, ale zvykla si, že to co chce taky dostane. Jediná sestřička projevovala trochu famfrpálového nadšení. Když padala vata, tak opatrně uzobla. Samozřejmě až potom, co to ostatní také jedli. Zajásala vždycky, když dalo Skotsko gól a celý zápas si očividně užívala. Trochu smutná byla, že Zélanďani chytili zlatonku. Mně to nevadilo, protože Skotsko stejně vyhrálo ne? Měl jsem z toho velkou radost. Moje a sestřino první vítězství a tým, kterému jsme fandili vyhrál! Škoda jen, že ta Francie...
Zvedli jsme se ze sedadel a plni dojmů, které jsme sdělovali v pozdějším bujárém hovoru (otec se nezúčastnil) jsme se vydali k přenášedlu. Matka se n echala ještě slyšet, jací jsou ti mladí muži mrštní a svalnatí a malá Chandelle si stihla odřít koleno, když se rozběhla za člověkem, o kterém si myslela já ani nevím co. Pak už jsme konečně všichni vyrazili domů. Zase v tichosti a slušnosti, jak je to u Blanců zvykem.

>>

_________________

Darrel se na Leslie podmračeně zadíval, protože rozhodně nesouhlasil s tím, že se svého místa ve famfrpálovém týmu vzdala. Když už nechtěla pokračovat, vykašlala se na to - a že Darrel po těch těžkých porážkách nad tím také přemýšlel, to aspoň nemohla vzít ohled na svého parťáka? Darrel ho totiž bral a rozhodl se zůstat, třeba se letos vydaří líp a když už ne, také to zabalí, jenže tenhle rok se bude muset sehrávat s novým odrážečem a Darrela polévala čirá hrůzu, jestli k sobě dostane nějaké nemehlo, nebo někoho, s kým si zkrátka nesedne. Takže k tomu nic neříkal, protože to téma bylo příliš čerstvé a fakt by Leslie neřekl nic pěkného, raději se zašklebil o poznámce o korupci, zakroutil hlavou. "O tom nepochybuji," zamumlal vědoucně, i když si nebyl úplně tak jistý, ale pravda byla, že korupce byla všude, proč by nemohla být ve famfrpálu? "Víte, jaké se v tom točí peníze?" zakýval obočím.
Jakmile ho potom tak rozzuřil Sean, ještě s přimhouřenýma očima sledoval, jak se vrací ke svému týmu a v duchu mu přál opravdu něco ošklivého, škoda, že se už dohrálo, teď už nehrozilo, že by ho sejmul potlouk. Vrhl nechápavým pohledem po Leslie, ještě, že na sobě měl Blainovu masku, nechápavě zamrkal, takže i McKay chvíli vypadal, že mu uletěly všechny včely. "Jasně, že mi to je jedno!" odsekl nepříjemně a nad Maeveinými slovy protočil očima, protože něco samozřejmě o Seanovi slyšel, Ginger ho přece naprosto zbožňovala, ale neposlouchalo se mu to zrovna dvakrát příjemně, takže se to snažil ignorovat a radši se chystal k odchodu, protože ochozy se začaly pomalu vyprazdňovat.
"Sim tě, co bych vám říkal," mával rukou, i když se pomalu a jistě začal červenat až za ušima, protože to samozřejmě bylo přesně tak, jak Maeve tvrdila. Darrelova jediná záchrana byla, že měl na sobě masku, paruku, kšiltovku a brýle, tak se dobře ukrývaly rozpaky a nervozita ze lží.
"Musím najít Ethana, ale-" v tom se zarazil a propálil Maeve pohledem, takže i maska nabrala ve tvářích nachovou barvu, než si jí nakvašeně strhl z tváře, tudíž si sundal i všechno ostatní, co měl na hlavě. "Nech toho," zamumlal a začal si rovnat rozcuchané, své o dost kratší vlasy. "Hrozně se pod tím člověk potí, to bych fakt nechtěl mít tak dlouhé vlasy," zašklebil se pobaveně, aby odvrátil téma od Ginger, i když ho to stále štvalo a myšlenkami byl stále u toho okamžiku, kterému před chvíli přihlížel. "A pojďte už," vyrazil směrem k východu ze stadionu, rázně si to vykračoval mezi ostatními kouzelníky, "skočím s vámi do těch obchůdků, mám ještě chvilku čas," usmál se na ně přes rameno, než popadl Maeve za ruku, aby se lépe propletli mezi ostatními, protože ty davy byly neskutečné a Darrel nebyl zase žádný čahoun, skoro měl chvílemi strach, aby ho ostatní dlouháni a někteří tlouštíci neušlapali. Předpokládal, že totéž udělala Maeve k Leslie, takže se jako had protáhli mezi ostatními v té nepříjemné tlačenici, než se konečně dostali ven na stadionu, kde zase bylo místa ažaž. "Tak kam teď?" zajímal se.

_________________

Leslie si dobře všimla Darrelova pohledu, ale rozhodla se, že ho bude ignorovat. Dobře věděla, že Dája s jejím odchodem z týmu nesouhlasí, a mrzelo jí, že kvůli ní bude muset mít nového parťáka, jenže ona už zkrátka nemohla vydržet v jednom týmu s Ginger a Ezrou, potřebovala si dát aspoň na rok pauzu a rozhodnout se, jak to bude dělat dál. A ani Dája ji od toho bohužel nemohl odradit. Na slova o protekci pokrčila rameny. „Jo, asi máš pravdu,“ broukla k Mae, načež jukla na Darrela. „No, peněz se v tom asi točí dost,“ zkonstatovala s úšklebkem.
Pozorně sledovala Dájovu reakci týkající se Ginger, Seana a jejich poznámek na Dájovu adresu, a začala se široce šklebit, když jí došlo, že Dája s Ginger asi nejsou čistě jen kamarádi. Takhle se totiž kamarádi nechovali. „Nevypadáš, jako že je ti to jedno,“ podotkla rýpavě a pokrčila rameny. Výmluvně se podívala na Mae, ale pak očima sklouzla zpátky k Darrelovi. Nechtělo se jí uvěřit, že by Dája byl schopný něčeho takového, jako bylo muckání. Navíc s Ginger! Ale zřejmě to tak bylo. A nebýt Wilsona, Leslie už by se zase začala tvářit, jako kdyby jí spadly hračky do kanálu.
Když konečně přišel čas na odchod ze stadionu a nakupování, Leslie vyžebrala od otce nějaké peníze a domluvila se s ním, že se najdou u stánků. Pak se chytila Maeve za ruku a společně s kamarády vyrazila tou tlačenicí ven ze stadionu, na prostranství s obchůdky. Tam se davy lidí naštěstí celkem rozprchly, takže si nepřipadala jako sardinka v plechovce. „Hele, klidně si kup Wilsona, ale ne, že mi skoupíš poslední plakát!“ zahučela k Mae, načež ukázala na jeden větší stánek, kde prodávali fanouškovské předměty, jako byly právě plakáty, figurky, placky, trička, a tak dále. „Tam musíme!“ zahlásila, ujala se vedení a vyrazila rovnou ke stánku, u nějž už stihlo zakotvit pár lidí. Leslie se procpala dopředu a hned začala očima pátrat po Wilsonovi v jakékoliv podobě. „Panebože, oni maj plyšovýho Wilsona,“ vydechla a pobaveně se zazubila. Pak ale očima zabloudila k poletující figurce zélandského odrážeče a plakátu, z nějž Tyler na všechny přátelsky mrkal. Zatřpytily se jí oči nadšením. „To je paráda,“ zamumlala zasněně. „Co si chcete koupit vy?“ zeptala se přes rameno Maeve a Dáji a tázavě vyklenula obočí. Ona měla jasno – musela mít ten plakát a figurku. A možná k tomu přihodí pár placek, které by mohla nosit na hábitu.

_________________

Podle Summer byl zápas docela nudný už jenom proto, že skotsko si od začátku drželo velký bodový náskok, nebylo žádné napětí a i podle pana Morgana bylo od začátku jasné kdo vyhraje. Hodně brzo začala litovat, že žádné jídlo nekoupili. I když potkat děvče které bude s největší pravděpodobností potkávat v bradavicích taky nebylo k zahození. Vlastně se jí trochu ulevilo, když věděla, že bude vědět jméno alespoň jednoho člověka ze svého ročníku.
Z myšlenek ji vytrhl pronikaví hlas moderátora, který ani nestihl doříct větu a zařval "Zlatonka!" Na to se Summer začala rozhlížet na všechny strany. Myslela si, že zápas konečně končí a tak vyskočila ze sedadla a jásala dokud ji rodiče neumravnili. Pak Summer slyšela jenom: "Už ji mají skoro na dosah! A..!" Celá rodina ztrnula. Chytači se zřítili k zemi a bylo vidět, že zlatonka se třepotala v ruce novozélandského chytače. "To snad ne!" řekl pan Morgan znechuceně. Fanoušci domácího týmu se radovali, né však dlouho. "I přes chycení zlatonky domácím týmem však celkovým počtem 290 bodů ku 280 vítězí národní tým Skotska!"
Povstala tribuna, na které seděli fanoušci Skotska. Radovali se i hráči. Jeden z nich dokonce přileťel k nějaké dívce a políbil jí! Po té jí něco vzdělil, ale Summer byla moc daleko na to, aby to slyšela.

>>

Všichni členové rodiny měli zlepšený celý večer. Byl to jeden z mála dní, kdy se nepohádali. I když se Summer nepodařilo přemluvit je, aby jí koupili sovu nebo kočku.

_________________

Dalo by se velmi stručně vylíčit, jak vypadalo fandění ze strany rodiny McGrathových. Velice stručně. Na to, nějak spotřebovat zakoupené potraviny, nikdo jaksi neměl chuť. Hrál přece jejich národní tým! Kdykoli měli Skoti v držení camrál, Gweeny, Patrick i jejich otec se ze sedadel vymrštili jako čertíci z krabiček a začali cosi nadšeně hulákat. Povzbuzovat, radovat se, bučet nebo nadávat (v Patrickově případě i docela peprně). Jejich babička oproti tomu zase seděla jako zařezaná téměř celou dobu. Ani ji však nenechalo chladnou, když McLarken už už měl Zlatonku v hrsti, když mu ruku sramoval Potlouk. Zařvala na hráče, kteří ji určitě neslyšeli, cosi pravou skotštinou, takže by jí stejně Novozélanďané nerozuměli, a pak se zase usadila. Gwee ani nestihla zaznamenat, co vlastně řekla.
Zápas ale pokračoval. A skončil. Gweeny asi nesledovala, jak dlouho vlastně trval (protože na mistrovství byla teprve podruhé a loni Skotsko nehrálo ve finále), ale v první chvíli se neradovala. Když Novozélanďan stiskl zlatonku v dlani, byla trochu zmatená, mezitím co její bratr vyskočil na nohy a řval jako pominutý.
Vyhráli.
Pak už to šlo rychle. Po všeobecném nadšení, kterého se zúčastnila celá rodina, se pomalu přesunuli pryč ze stadionu. Gweeny v té euforii a dohadování s Patrickem ani nenapadlo se ještě poohlížet po spolužácích. Snad si to nevyložili špatně, pokud ji viděli.

>>> Nach Hause

_________________

| +

Za podpis mooc díkuju Maevce! :3



Barevné rozlišení řeči rodinných příslušníků, vyskytující se asi tak často jako tučňák na Arktidě:
Calvin McGrath - #0000FF
Patrick McGrath - #800000
Jane McGrathová - #400080