„Nasrat!“ houkl Alaric v reakci na výzvu, aby se vzdali. Pche, to určitě! Zrovna se rozehříval a bude se vzdávat? V jeho očích se nebezpečně zablesklo, jak se v nich odrazil ten vnitřní plamen, který se rychle rozhoříval a stával se z něj spíš plamen. Zkrátka a dobře, Ricky se nehodlal jen tak vzdát.
Ve chvíli, kdy byli zahalenci zaměstnáni ostatními účastníky bitvy, na dva další postupně namířil hůlkou. „Entomorphis!“ zkusil psychiku jednoho z nich proměnit v broučí. „Levicorpus!“ počastoval dalším pěkným kouzlem druhého protivníka a pak se rychle rozhlédl, aby zhodnotil situaci.
Opodál proběhla další exploze, z míst, odkud předtím létala spojenecká kouzla, teď už nelétalo nic... Takže buď ty nebožáky zavalily další cihly, dostali je zmrdijedi, nebo se jim podařilo zmizet. Těžko říct. Každopádně zahalenců v černých pláštích tu bylo pořád dost a Ricky celkem snadno vypočítal, že pokud se proti nim postaví sám s Freyou, která z toho navíc bude mít problémy, vydrží vzdorovat nějakou chvíli, ale takovou přesilu stejně nezvládnou.
A on do Azkabanu fakt nechtěl.
Takže zatímco si kryl záda protegem, vyrazil k Freye, a v okamžiku, kdy byl nadosah, jí popadl za paži a přemístil se. A protože se přemisťoval v běhu, o pár ulic dál ho to vyplivlo tak, že si jednoduše rozbil čumák - rozplácl se na dláždění a odřel si bradu a dlaně, ale naštěstí nedošel větší újmy a hůlku, kterou držel v ruce, nezlomil. „Pojď se mnou,“ syknul k Freye přes rameno, jakmile se posbíral, a poklusem zamířil ulicemi k Hnízdu, přičemž neustále kontroloval, že je nikdo nesleduje, a dokonce se pro tu příležitost pokusil posílit supersmyslovým kouzlem.
Jestli s ním Freya šla či nikoliv, to bylo na ní, nicméně Ricky nepovažoval za moudré, aby se teď přemisťovala domů - pokud ji ministerští poznali, bude to první místo, kde jí budou hledat.

Mimo herně:
Entomorphis (+7)

Alaric Q. Tremlett rolled 1d10:
3

Levicorpus (+7)

Alaric Q. Tremlett rolled 1d10:
5

Protego pro sichr (+7)

Alaric Q. Tremlett rolled 1d10:
7

Supersmyslové kouzlo (+6)

Alaric Q. Tremlett rolled 1d10:
10

_________________

119. HD

Jesse si nebyl jistý, jestli má prázdniny rád, nebo spíš ne. Měly svoje výhody, o tom nebylo pochyb - nemusel třeba předstírat, že se učí na ročníkové zkoušky, ale taky měly nevýhody - třeba to, že musel přežít dva měsíce pod jednou střechou s rodiči, kteří mu nějak podezřele často začali předhazovat, že by měl přemýšlet nad svou budoucností a jednou dokonce naznačili něco o svatbě.
Mladého pana Morgana to ani tak moc neděsilo, jak asi předpokládali, spíš ho to neskutečně vytáčelo, takže si dával záležet na tom, aby většinu času trávil mimo domov a domů se vracel maximálně tak přespat. A i to přespání si často zařídil u svých kamarádů a známých a zatímco byl mimo dosah rodičů, plánoval, jak se příští prázdniny konečně odstěhuje. Ostatně, vlastních peněz měl dost, on post komentátora famfrpálových zápasů nebyl vůbec špatně placený a za to loňské mistrovství byl Jesse v balíku, protože nebyl schopný ve škole utratit takové množství peněz.
S podobnými myšlenkami vířícími v hlavě vysedával na jedné z laviček na Příčné ulici, i když vysedával možná není to správné slovo - spíš se tam tak nějak rozvaloval, hřál se na slunci a v klidu pokuřoval cigaretu, přičemž mu bylo absolutně jedno, jestli ho někdo uvidí, jak si kazí zdraví. Ostatně, kouřil už nějaký ten pátek, s alkoholem zkušenosti taky měl, a pokud jeho příbuzní a známí nebyli neskutečně naivní, museli to minimálně tušit. Kromě toho byl dospělý a mohl si dělat, co se mu zlíbí.
Jesse neměl rád davy lidí, když opomeneme ty na famfrpálových stadionech, tam byla jiná atmosféra, ale momentálně byl radši na přeplněné Příčné, než v sídle Morganů.

Na nikoho nečekám.

_________________

<<<

Sky prázdniny začal rekreačně procházkou po kouzelnickém Londýně, protože na to, aby seděl doma s rodiči, byl moc punk. Tak moc punk už nebylo, že se mu stýskalo po jeho banánovnících, ale stejně pevně věřil, že jeho nepřítomnost přes prázdniny přežijí, a dorostou do takové velikosti, aby vydržely pár nevkusných pokusů, které by si na zvířatech nedovolil ani ten nejzarytější asijský šéfkuchař.
V kapse mu nechrastily zrovna hrsti zlata a vlastně měl tak akorát na zmrzku u Fortescuea, ale nebyl mimino ani holka, aby jeho kroky hned směřovaly směrem za horou zmrzlé smetany. Byl chlap. Yeah. Drsně si to vykračoval ulicí blízko místa, kde se rozvaloval nebelvírský donchuán a moderátor v jedné osobě, a obličej mu z větší části zakrývaly aviatorky, které zřejmě ukradl někomu ze svých starších sourozenců. Nebo někomu z jejich drahých poloviček, podepsané to nebylo, a i kdyby bylo, tak by mu to bylo naprosto šumák. Ležérně si při drsňácké chůzi prohrnoval vlasy a vůbec se cítil děsně cool.

Mimo herně:
background theme

_________________

Jesse si užíval prázdninovou idylku a mžoural do slunce, protože slunce bylo kámoš, ne žrádlo, navzdory tomu, že mu kvůli němu vyskakovaly na nose pihy. Jenže jeho vnitřní zviřátko se rádo slunilo, no. Každopádně Jessie občas zabloudil pohledem kolem sebe a zrentgenoval své nejbližší okolí, takže si všiml Skye a jeho frajerské chůze.
Pobaveně se zašklebil a rozhodl se, že to nenechá bez komentáře. Kdyby nechal, nebyl by to on. „Jdeš lovit holky, opičáku?“ zavolal na něj a mávnul mu na pozdrav, protože proč by to neudělal, že. Sky byl možná o pár ročníků níž, ale Jesse ho znal minimálně díky famfrpálu, ostatně na trénincích šaškovali na hřišti společně. A Sky byl fajn a dost možná z něj rostl donchuánovský nástupce, takže si pozornost hlavního donchuána zasloužil.
Jesse potáhl z cigarety, naprosto bez rozpaků z toho, že kazí morálku a zdraví mládeži, a změřil si Skye zkoumavým pohledem. No, nevypadal, že by mířil na rande.

_________________

Donchuán senior na něj mávnul, takže Sky stočil svou frajerskou chůzi k jeho osobě, která byla mezi nebelvíry dobře známá. A jemu bylo jedno, že je Jesse o pár ročníků výš a že je čisťák, protože mu na tom nezáleželo. „Nah, dneska se nechci namáhat.“ oznámil mu na ten dotaz, i když měl pocit, že on se nikdy moc nenamáhal, když šlo o randění. Prostě buďto ta dotyčná chtěla nebo ne, a on nikoho neuháněl ani nepřemlouval, protože zas tak zásadní to randění nebylo. „Se flákám,“ pokrčil rameny a rozvalil se na lavičku vedle něj, přičemž pohledem zamžoural na to cigáro. „Nemoh bys jedno postrádat?“ zeptal se zcela na férovku a popravdě první cigáro v jeho životě by to nebylo, i když jako fabrika fakt nehulil. Ale dal by si, to jo.

_________________

Jesse tak nějak očekával, že Sky zamíří k němu, protože - jak už bylo řečeno - nevypadal jako někdo, kdo někam spěchá a má na práci něco důležitého. A jestli to staršímu Nebelvírovi vadilo? Vůbec ne, vlastně byl za společnost i celkem rád. „To naprosto chápu,“ přisvědčil na Skyova slova, že se nechce namáhat, „občas námaha stejně nepřináší žádný ovoce, že jo. Navíc dneska je fakt moc hezkej den na to, aby si ho člověk kazil nějakou námahou.“
Když se donchuán junior uvelebil na lavičce vedle něj, Jesse se pobaveně ušklíbl a nakonec mu beze slov podal krabičku cigaret i se zápalkami. Jednu cigaretu klidně postrádat mohl. A co se týkalo faktu, že byl Sky ještě dítě a žádal ho tu o cigáro... Jessemu to bylo upřímně jedno. Kdo byl, aby tu někomu dával mravní kázání? Zrovna on, haha. On sám začal kouřit už v pubertě, takže na tom neviděl vůbec nic špatného. Ať si Skye ohlídají rodičové... „Ty tady někde bydlíš, že se flákáš zrovna na Příčný?“ zeptal se po chvíli, povytáhl obočí a zkoumavě se na Skye zadíval, ale očima po chvilce zase zrentgenoval okolí a nakonec je úplně zavřel, protože znovu vystavil tvář příjemně hřejícímu slunci.

_________________

„Pravdu díš, autorito,“ odvětil mu Sky, protože námaha už musela za něco stát, aby se do ní vůbec pouštěl. A ve své hlavě si nosil pomyslný žebříček osob, kvůli kterým stálo za to vyvinout nějakou námahu, a děvčata tam zatím moc nefigurovala. Dívčí jména možná, ale proč by Dafné říkal „ty má sladká banánovnice“, když jí mohl říkat Dafné, že. Jen doufal, že mu Dafné v tom skleníku neuhyne, láska jeho největší.
Sky vyklepl naučeným gestem cigaretu z krabičky, hodil ji mezi rty a s úšklebkem si zapálil. Jakože... ono mu to vlastně ani tak moc nechutnalo, ale byl frajer, tak proč by nekouřil. „Díkes,“ vydechl a vyšel z něj obláček kouře, který se chvilku líně mísil s okolném vzduchem, než se nakonec rozplynul docela. „Simtě ne,“ zavrtěl pak hlavou, když se Jesse otázal, jestli bydlí někde poblíž. „Ale s našima se to doma nedá vydržet, furt něco požadujou, a ségry jsou ženský, těm se taky furt něco nelíbí.“ Zakřenil se, aby dal najevo svou nelibost se situací na domácí půdě. „A ty tu máš rande?“ začal vyzvídat a obočí se mu přitom zavlnilo jako špeky německého turisty na francouzské riviéře.

_________________

Jesse po očku sledoval Skyovo počínání s krabičkou cigaret a usoudil, že ten kluk už se škodlivinou nějaké zkušenosti beztak má, takže on rozhodně nemusí zpytovat svědomí, že mu cigaretu věnoval. Což by stejně nedělal, ale jde o princip, chápeme, ne?
Když mu Sky sdělil, že doma s rodiči a sestrami se nedá vydržet, Jesse se uchechtl, protože tohle chápal až moc dobře. Konec konců, on tu vysedával ze stejného důvodu... „Ne, nepotkal jsem vhodnou oběť,“ přiznal, co se rande týkalo. „Vlastně tu dřepím ze stejnýho důvodu, jako ty - doma je to na palici. Ale tobě se vaši aspoň nesnaží namluvit, že bys měl přemýšlet nad svou budoucností a začít si vybírat čistokrevnou manželku,“ ušklíbl se. Nic si z toho nedělal, protože nějaké plánování budoucnosti po boku čistokrevné manželky fakt neměl v plánu. A věděl, že násilím ho rodiče nutit nebudou, alespoň prozatím ne - ještě byl na řadě Wyatt. Jesse se nad tou myšlenkou zašklebil, naposledy potáhl z cigarety a nedopalek prostě mrsknul na zem, kde ho určitě brzy někdo nevědomky zašlápne, protože proč by se namáhal on sám, že...

_________________

Sky vypadal jako frajer, to jo, ale do pravého frajera mu ještě pár let chybělo, takže to jeho potahování ze čvaňhára vypadalo trochu jako pěst na oko. Ale jemu to nevadilo, on byl nad věcí. „Ono těch vhodných obětí moc není,“ konstatoval jako pravý, zkušený lamač dívčích srdcí. „Tak třeba u nás v ročníku je to bída. Výjimka se najde, to jo, ale stejně...“ zavrtěl hlavou a povzdechl si. Teatrálně. Když mu však Jesse sdělil, že jeho ženou rodiče do chomoutu, upřímně se zděsil, až se z toho rozkašlal v oparu cigaretového dýmu. „Cožeeee?“ protáhl nevěřícně. „A nejsi na to ještě mladej? Jako jo, naši bejvalou učitelku lektvarů to taky potkalo dost brzy,“ - to neštěstí být provdána - „ale tam to není tak vážný, protože voni se skoro nevídají,“ - míněno ona a její manžel - „a von je navíc zamilovanej do mojí ségry!“ Fajn, to už prozradil trochu moc, ale byl ještě dítě. A fakt tu politiku nechápal. „Hele, a ty máš nějakej seznam holek ze školy? Jakože nějakej hodnotící? Něco jako kamarádskej kodex, kterej bys mohl předat dalším generacím - jako tuhle ne, tuhle jo, tahle ječí, tahle je plochá, tahle není plochá, ale je uplně blbá...“ začal gestikulovat a pak si potáhl z cigára. „Páč něco takovýho by se fakt šiklo,“ oznámil mu vážným hlasem.

_________________