<<

Erkki se vyloženě nudil.
Touhle dobou si měl užívat báječné atmosféry na famrpálovém mistrovství světa, kde se mělo o první místo porvat Dánsko se Skotskem, ale protože si někdo na ministerstvu usmyslel, že by tam mohlo dojít k nepokojům, mistrovství se nekonalo. Jako vůbec. Ani s odkladem. Prostě to odpískali. To bylo něco, co Erkki prostě nedokázal pochopit, a byl přesvědčený, že tihle rebelové, kteří chtěli ministerstvu nakopat zadek, by určitě nekazili zábavu - ostatně tvrdili to i famfrpáloví hráči, kterých se zákaz přímo dotknul. Prostě to celé bylo postavené na hlavu a Erkkiho famfrpálové srdéčko trpělo, i když letos ve finále nehrálo Finsko. Alespoň měl táta více času na rodinu.
A právě s tátou dneska Erkki vyrazil na Příčnou ulici, aby nakoupil nové učebnice do Bradavic, nechal si přešít uniformu, protože přes léto trošku vyrostl, a sehnal všechno, co by mu ve škole chybělo. Jakmile dorazili na Příčnou, Bjarn zamířil do Gringottovic banky, aby si vybral nějaké peníze, a Erkkiho nechal napospas svému osudu s tím, že se za nějakou chvíli sejdou ve Famfrpálových potřebách.
Tam také blonďák hned zamířil, i když ho lákala představa zmrzliny od Floreana Fortescuea, ale usoudil, že na tu dojde později. Nechtěl se s tátou minout, kdyby náhodou byl z banky brzy zpět. To ještě nevěděl, že se tam taťka s někým zakecá a čekání na něj se celkem protáhne.
Erkki do obchodu s košťaty proklouznul tiše a jeho příchod prozradil jen zvonek nad dveřmi. S úsměvem pozdravil prodavače, pokud se k němu prodavačova pozornost stočila, a poté, co se zhluboka nadechl všudypřítomné vůně leštěnky na násadu a nových dresů, zamířil mezi regály. Jeho kroky pochopitelně směřovaly nejprve k nejnovějším modelům košťat, aby se pokochal například nejnovějším Nimbusem 1500. Ale měl v plánu zastavit se i u leštěnek a kleští na ocasní proutí, která Järvinenovi potřebovali nová na svou nemalou sbírku košťat, a také u fanouškovských věcí. Stánky se suvenýry totiž Erkkimu fakt chyběly - už se těšil, až si na mistrovství koupí zase nějaký kýč, a ono nic. Pche.

Mimo herně:
Na nikoho nečekám.

_________________

Jasmine se nudila. Hodně. Většinu prázdnin byla zavřená s mamkou v její indické restauraci a i když jí vaření docela bavilo, takové prázdniny si opravdu nepředstavovala. Těšila se totiž, že odjede alespoň na jeden měsíc do Indie, protože to tam tolik milovala. Taky jí převelice bavilo přemlouvat své rodiče k tomu, aby jí pořídili trolla, protože Troll jí prostě nestačil a navíc nenaháněl takový strach, jakoby pravý troll naháněl. A taky by s jeho pomocí nechala zmizet některé své spolužáky, zatím nemyslela na nikoho určitého, ale bylo pravdou, že jí napadlo hned několik jmen. Když už se však zdálo, že by mohla zlomit matku, která by jí to určitě odkývala, objevil se na scéně otec a vše zatrhl. Podle něho by se o něj nedokázala postarat, podle ní byl otec jen starý kecka, který jí neměl rád. Navíc toho trolla potřebovala kvůli tomu, aby ho mohla ukázat Iggymu. Ten jí totiž stále nevěřil, že ho má a i když to byla pravda.. Jasmínka se nehodlala tak lehce vzdát.
Protože dneska bylo obzvlášť hezky a Jasmine teplo milovala, rozhodla se nezůstávat doma a vyjít si na Příčnou ulici. Stejně si musela sehnat nové učebnice, potřebovala další krmivo pro Trolla i když ten byl schopný sežrat takřka cokoliv a občas se divila, že ještě stále žije, a taky se chtěla podívat do famfrpálových potřeb. Rodiče jí totiž slíbili koupit alespoň koště, když už ne toho trolla, protože přeci jen byla součástí týmu. Tedy sice působila jako náhradník, ale pokud si pamatovala dobře, v týmu dva hráči končili. Což znamenalo možnost dostat se do hlavní sestavy. Jasmine sice stále trvala na tom, že létající koberec je mnohem lepší než kdejaké koště což byl prostě fakt, ale hrát na koberci nemohla, takže koště potřebovala. Protože ona ve famfrpále vážně chtěla pokračovat i kdyby jen na místě náhradníka, bylo jí to celkem fuk. Alespoň měla šanci vyzkoušet si úplně všechny pozice a zjisti, která z nich jí jde nejlépe. Což většinu času byl stejně odražeč nebo brankář, ale chytač jí taky docela bavil.
Jasmine proklouzla do obchodu s menším úsměvem na tváři, uhladila si své sárí a pohledem se jala obchůdek prozkoumávat. Popravdě nečekala, že by tady natrefila na někoho známého, takže byla právem překvapená když si všimla Erkkiho. "Ahoj, co ty tady?" Erkki s ní chodil do ročníku, ale vlastně ho skoro vůbec neznala, a krom zimního sáňkování se s ním moc nebavila, na to byla zaměstnaná až moc. Když tak nad tím přemýšlela, byla docela ráda, že tady teď Erkki je, alespoň jí může pomoct s výběrem vhodného koštěte. "Máš chvíli času? Potřebovala bych od tebe pomoc," přiznala nakonec a letmo se usmála. Jasmine fakt nerada přiznávala, že se jí od někoho hodí pomoct, raději provedla vše sama, ale Erkki košťatům rozuměl, takže se jeho rada určitě hodila.

_________________

Jasmine byla ve svém sárí nepřehlédnutelná, a tak nebylo divu, že ji Erkki zbystřil chvíli poté, co vešla, tudíž se nekonalo žádné překvapené vyjeknutí, když jej oslovila. „Ahoj,“ pozdravil ji s úsměvem, načež pokrčil rameny. „Čekám tu na tátu, chtěl tu dokoupit nějaký věci a tak,“ vysvětlil vzápětí a hned jí otázku oplatil: „A co ty?“ Takhle, v tom indickém šatstvu, Jasmine vůbec nevypadala jako nějaká sportovkyně a málokdo by čekal Indku v obchodu s famfrpálovými potřebami, ale Erkki věděl, že je Jasmínka ve zmijozelském týmu, i když prozatím jen jako náhradnice.
„Pomoc? Ode mě?“ Tentokrát se Erkki překvapeně zatvářil, i když to vlastně vůbec nic překvapivého nebylo. Pokud chtěla Jasmine pomoct s něčím, co se týkalo košťat, Erkki byl tou správnou volbou, neboť se opravdu vyznal. A všichni to věděli. „A s čím?“ zeptal se tedy po chvilce a tázavě se na spolužačku zadíval. Že by šla vybírat nové koště? Nebo potřebuje nové rukavice? Každopádně, chvilku času Erkki určitě měl, protože táta se zatím neobjevil a chlapec začínal tušit, že se určitě s někým zapovídal, takže v nejbližší době nepřijde. A on měl tedy volno a beztak se jen nudil.

_________________

"Nečekám na nikoho," sdělila jednoduše s pokrčením ramen. Byla to pravda, rodiče neměli čas na to, aby s ní trajdali po Příčné ulici a chodili s ní na nákupy. Ne že by to Jasmine nějak vadilo, alespoň si mohla dělat co chce a nikdo jí nemohl poučovat. Navíc, když by si z někoho vystřelila, rodiče se to nedozví, a to je super. A taky dostala spoustu peněz, polovinu sice měla utratit za věci do školy, ale zbylo tam dost na jídlo u Draka i zmrzlinu.
Přikývla a ušklíbla se když se Erkki zatvářil překvapeně. "S výběrem koštěte, moc dobře se v nich nevyznám," přiznala posléze což pro ní bylo těžké a bylo to poznat, podle toho jak se tvářila. Říci, že něco nechápe, v něčem se nevyzná či něco neumí bylo pro Jasmine hrozné, když si z ostatních ráda střílela, že umí něco co oni ne. A dokázala jim to pěkně vmést do obličeje, když se jí chtělo. Erkki však vypadal jako v pohodě kluk, takže to zkusit potřebovala. Navíc, nedělalo by jí žádný problém mu jednu vrazit kdyby se choval nějakým způsobem, který by se jí nelíbil. "Chtěla bych u famfrpálu chvíli vydržet. Navíc se chci tenhle rok pokusit získat místo v hlavní sestavě," přiznala po chvilce a pousmála se. Sice byla pravda, že trochu pochybovala o tom, že se tam dostane, ale to koště stejně chtěla, když už nemohla mít toho trolla.. "A taky bych vlastně potřebovala sehnat nějaké věci k úpravě koštěte," dodala a svraštila obočí. V takových věcech se opravdu skoro vůbec nevyznala, tenhle rok se zas tak famfrpálu nevěnovala, ale hodlala to napravit. Proč? Protože jí to začalo bavit, i když na létajícím koberci by se hrálo určitě lépe než na koštěti.

_________________

Erkki jen chápavě pokýval hlavou, když mu Jasmine sdělila, že na nikoho nečeká. Přišlo mu trošičku zvláštní, že se tu potuluje sama, bez dozoru, ale nijak do toho nerýpal, protože to byla její věc. Jeho by rodiče samotného na Příčnou ulici nepustili, ne v době, kdy hrozilo, že začnou ulicí létat smrtící kletby.
Když pak Jasmine přiznala, že potřebuje pomoct s výběrem koštěte, Erkki podezíravě nakrčil čelo. To má na koště peníze? Košťata totiž nebyla žádnou levnou záležitostí. A když tu nebyli její rodiče, aby vytáhli peněženku, bylo to přinejmenším podezřelé. „Aha, koště,“ přikývl. „No dobře, zkusím ti poradit. A na jakým postu bys ráda hrála? Protože každý koště má jiné vlastnosti a hodí se na něco jiného,“ vysvětlil hned. „A taky mi řekni, jak moc může to koště být drahé, protože ta nová jsou drahá fakt hodně.“ To byla jedna z nejdůležitějších informací - Erkki chtěl předejít tomu, aby si Jasmine dělala naděje třeba na nejnovější Nimbus, protože ten stál vážně majlant. „Já mám třeba Nimbus 1000, ale ten mi táta koupil vloni na mistrovství, když byla na starší Nimbusy slušná sleva a on navíc dostal ještě další slevu, protože hraje famfrpál profesionálně,“ vysvětlil. Ne že by Järvinenovi neměli na zbrusu nové koště v plné ceně, ale proč neušetřit a zbytečně rozhazovat peníze, že?
Při myšlence na mistrovství se Erkki nepatrně ušklíbnul, ale rychle negativní myšlenky zase zahnal a zvedl pohled zpět k Jasmine. „K úpravě koštěte? Takže myslíš asi leštěnku na násadu a třebas nůžky na ocasní proutí...? To je nejdůležitější výbava, víc toho asi nepotřebuješ. Ono je lepší dát koště jednou za čas do servisu, aby se na něj podívali odborníci, jestli je v pořádku,“ zamudroval. A netvářil se přitom nijak důležitě, prostě jen mluvil o něčem, co ho bavilo a zajímalo, takže toho logicky věděl opravdu dost.

_________________

Jasmine nakrčila obočí. Každý koště se hodilo na něco jiného? A co když z ní stále bude náhradník, protože se najde někdo lepší kdo se do hlavní sestavy probojuje? "Brankář? Nebo odražeč," sdělila po chvilce, protože tyhle dvě pozice měla nejraději a věřila si v nich asi nejvíce. "Hodně," vyhrkla hned následně, pousmála se a pokrčila rameny. Vlastně se otce neptala kolik může za to koště utratit, ale to bylo jedno, byla přeci jeho holčička a on jí chtěl splnit co jí na očích viděl. "Ale ten Nimbus 1500 je drahý až moc, takže ten vynecháme," Jasmínka se letmo usmála. Byla možnost, že by jí otec koupil i tohle koště, věděla, že sem stejně někoho pošle ho koupit a na cenu se ptát nebude, ale Jasmine ho nechtěla. "Táta ale jinak řekl, ať si vyberu jaký chci, že sem pak někoho pošle a ten mi ho koupí," dodala ještě na vysvětlenou, aby si snad Erkki nemyslel, že sebou táhne kdovíjaké množství peněz sebou.
Jasmine musela uznat, že se Erkki vážně má, takovéhle výhody byly fakt super, ale nehodlala si stěžovat. Své rodiče měla ráda, žila si dobře a mohla mít jakékoliv koště i bez slev, takže to bylo taky super. "Letos jsem se chtěla podívat na mistrovství a zklamalo mě, že ho zrušili," sdělila Erkkimu po chvilce a pro jednou to byla fakt pravda, chystala se tam a zrušení famfrpálového mistrovství jí fakt mrzelo, ještě nikdy na něm nebyla. "Jo to přesně myslím! Ty se v tom určitě vyznáš, takže budeš vědět nejlepší značku, hm?" Jasmine povytáhla tázavě obočí, nakonec musela přiznat, že nebylo zas tak špatné někoho žádat o pomoc i když tušila, že kdyby se v těch věcech alespoň trochu vyznala, nikoho by o pomoc nežádala. "Jak si vůbec jinak užíváš prázdniny?" zeptala se po chvilce, aby řeč jen tak nestála a možná.. možná jí to opravdu zajímalo.

_________________

Erkki byl mezi košťaty ve svém živlu a hned poté, co se mu Jasmine svěřila, na jakém postu by v týmu chtěla hrát, začal usilovně přemýšlet, které koště jí doporučit. V hlavě mu to šrotovalo, div že mu z uší nestoupala pára. „No,“ odkašlal si nakonec po kratší odmlce, „vhodných košťat je hned několik, řekl bych. Mezi odrážeči je třeba hodně oblíbený Zameták pět, protože je to fakt hodně stabilní koště a dobře se ovládá, ale na druhou stranu není moc rychlé, takže kdybys někdy hrála dejme tomu třeba jako chytačka, asi bys byla v nevýhodě. Zameták šest je pak rychlejší, ale zase ztratil něco z té stability. A pochopitelně je dražší,“ pustil se Erkki do výkladu, který měl být nepochybně dost obsáhlý. A přitom popošel k vystaveným košťatům a na obě ukázal. Jemu se daleko více zamlouval rychlejší model, ale tentokrát byl výběr na Jasmínce. „Pak tu jsou Nimbusy, to je docela kapitola sama o sobě. Nimbusy jsou rychlé a skvěle ovladatelné, takže podle mě jsou super skoro pro všechny, ale taky jsou to zatraceně drahé hračky.“ Erkki se u vystavených Nimbusů na chvilku zastavil a zasněně se zadíval na nejnovější model s číslem 1500. „Třeba tahle nová kráska fakt nemá chybu, ale stojí miliony, na to jen tak někdo nemá,“ podotkl, ostatně sama Jasmine řekla, že nejnovější Nimbus vynechají, protože je drahý. „Tardis je na tom podobně, co se vlastností i ceny týče, ale údajně nesedne každému, no,“ dodal ještě. Mluvil jako kniha, jako by spolkl učebnici, a bylo na něm vidět, že ho to zatraceně baví. Mluvil přece o košťatech a košťata byla jeho vášeň. „Já bych se asi nejvíc přikláněl ke Kometě 220, na školní famfrpál je podle mě ideální. Je skvěle ovladatelná, stabilní a spolehlivá. Jo, není rychlá třeba tak, jako Nimbus, ale řekl bych, že o moc nezaostává. Podle mě je to super koště,“ zkonstatoval s pohledem upřeným na nejnovější model Komety a pokrčil rameny. A pak už se otočil k Jasmine, aby zjistil, co ona na to. „No a pak jsou tu ještě nezávodní košťata, jako Měsíční paprsek nebo Stříbrný šíp, kdyby ti žádné z těchhle,“ obsáhnul gestem závodní mazlíky, „nevyhovovalo.“
Když Jasmine zmínila zrušené mistrovství světa, Erkki se zakabonil a nadšení způsobené vyprávěním o košťatech ho trochu přešlo. „No, to nejsi sama, koho to zklamalo. Doufám, že příští rok mistrovství bude, protože bez famfrpálu to prostě není ono,“ zabrblal nespokojeně a nakrčil přitom čelo. „S leštěnkou a tím ostatním ti snad poradím, ale nejdřív si vyber koště, ať ten zbytek vybereme podle něj,“ mrknul na ni.
„Prázdniny jsou v pohodě,“ odpověděl na její otázku. „Byl jsem s rodiči a sourozenci na pár dní v Itálii, protože jak se Finsko nedostalo do finále, tak měl táta víc času. A jinak jsem doma, ale docela to ujde. Přiznám se, že už se začínám těšit zpátky do školy,“ pousmál se. „A co ty?“ oplatil spolužačce otázku zvědavě.

_________________

Jasmine si v tom rychlém návalu slov vzpomněla na Olivii, ale tohle alespoň dávalo smysl. Nedělalo jí tedy žádný problém zachytit všechny ty důležité informace a soustředit se na to, co Erkki říká. Vlastně to bylo pro jednou docela i zajímavé a Jasmine neměla pocit, že brzo usne, jako se jí to často stávalo v momentech kdy někdo mluvil o něčem co jí nezajímalo. Navíc neměla ani potřebu Erkkimu do řeči skákat a počkala až jí řekne všechno důležité a opravu dávala pozor, což se většinou stávalo jen v hodinách a i tam si čas od času dělala co chce ona sama.
"Ta Tardis vypadá fakt úchvatně," broukla trochu okouzleně, pousmála se a raději ani nekoukala na cenovku, protože jak už podotkl její spolužák, tohle koště bylo hodně drahé. Navíc jí Erkki upozornil, že to koště nesedne prostě každému a mít doma děsně drahý koště, na kterém by nakonec stejně neuměla by bylo na prd. "Tak jo, tohle je opravdu těžký výběr, ale asi budu pro tu Kometu," prohlásila po chvilce se svraštěným obočím. Nikdy by neřekla, že vybrat si koště bude těká záležitost, takže byla opravdu ráda, že zde potkala Erkkiho, který jí ty košťata alespoň trochu přiblížil.
"To nemůžu zas tak posoudit, letos to mělo být poprvé co bych tam jela," přiznala s pokrčením ramen. Jinými slovy, mrzelo jí to, ale dalo se bez toho žít, protože nevěděla o co přichází. Doufala však, že příští rok to už vyjde. "Vážně? Stýská se ti po škole?" Jasmine vypadala docela šokovaně, ale to, že na tom byla dost podobně raději neříkala. Alespoň si mohla z Erkkiho utahovat, ne? "Strávila jsem pár týdnů v Indii, jezdíme tam každé prázdniny a nejspíše tam strávím i kus srpna. Ten zbytek trávím doma, většinou pomáhám mámě v restauraci nebo běhám po venku, rodiče totiž na mě nemají moc času," podle toho jak se Jasmínka tvářila jí to vlastně ani moc nevadilo, ráda trávila čas venku kde na ní rodiče nemohli a ona tak mohla dělat co chtěla. Sice se většinou na ty věci přišlo, ale nevadilo jí to, alespoň na chvíli získala pozornost obou rodičů. Ne, že by o to stála.. no dobře, možná trochu jo, ale i tak jí vyhovovalo být dítě ulice. "Jsem docela zvědavá jaký budou letos prváci, bude to super pocit nebýt ti nejmladší," prohodila s úšklebkem. Pravda, byli starší sice jen o pouhý rok, ale i ten rok byl důležití. Nebyli to už ti nejmladší, což byl prostě super pocit, ne? "Zajímalo by mě ale, jak se do toho hradu potom dostaneme? Vždyť jen prváci jedou lodičkou," její hlas zněl docela zamyšleně a nebylo divu, Jasmínka totiž nad tím přemýšlela už několikrát. Rodiče jí však vždy odbyli s tím, že se to dozví po prázdninách, ale to bylo ještě tak daleko.

_________________

Erkkiho ani nenapadlo obávat se, že by svým proslovem mohl Jasmine znudit, otrávit, nebo dokonce uspat. Dívka naštěstí nevypadala, že by cokoliv ze zmiňovaného hodlala absolvovat, takže se Erkki nemusel strachovat. „Jo, Tardis je pěkný koště, ale mně se daleko víc líbí ten nejnovější Nimbus - asi mám k Nimbusům blíž. Což teda neznamená, že bych se na Tardis nechtěl proletět...“ To by chtěl, moc. Erkki by chtěl vyzkoušet každé koště. A faktem bylo, že jich dost vyzkoušených měl, ale Tardis ne.
Když Jasmine pronesla, že si asi koupí Kometu, Erkki spokojeně přikývl. „To je podle mě dobrá volba, rozhodně nebudeš litovat,“ mrknul na ní, protože byl přesvědčený, že s Kometou bude Jasmine spokojená a rozhodně proti spoluhráčům a protihráčům nebude pozadu - vždyť hodně lidí ve školních týmech létalo buď na školních košťatech, nebo na starších modelech, které nebyly tak drahé.
„Mistrák je super, určitě by se ti tam líbilo. Vážně mě naštvalo, že ho zrušili - podle mě to vůbec neudělali kvůli bezpečnosti, protože fanoušci by na mistrovství určitě žádné vylomeniny nedělali,“ postěžoval si s úšklebkem ve tváři a mohl jen doufat, že je teď nikdo neposlouchá. Dobře, neříkal nic vyloženě pobuřujícího, ale dostat do čumáku by klidně mohl. Co se školy týkalo, blonďák pokrčil rameny. „Docela se mi stýská, jo. Po Bradavicích jako takových, po kouzlení. A po kamarádech,“ vysvětlil, aby si Jasmine nemyslela, že se těší hlavně na učení. Na to se těšil taky, ale nechlubil se tím, radši. I když stejně všichni věděli, že je celkem šprt. „Hele a jaký to je v Indii? Určitě super, viď?“ zeptal se pak zaujatě, protože do Indie by se někdy rád podíval - znal tu zemi jen z knih a fotografií a i to málo stačilo k tomu, aby jej zaujala.
Na diskuzi o letošních prvácích Erkki zareagoval pobaveným úšklebkem a přikývnutím. „Já jsem taky zvědavý, jací budou. A máš pravdu, hrozně se těším, že už nebudu zelenáč,“ zazubil se spokojeně. „A taky jsem zvědavý, jaké změny čekají famfrpálové týmy, když dostudoval Quinn s Caydenem,“ podotkl, protože to ho zajímalo ještě více, než smečka zdivočelých studentů prvního ročníku. „Já jsem slyšel od starších spolužáků, jak se baví o nějakých kočárech, tak třeba pojedeme kočáry,“ pronesl s úsměvem, když se Jasmínka začala zajímat, jak se dostanou do hradu, když ne lodičkami.

_________________

Jasmine chápavě přikývla ač to skoro vůbec nechápala. Jí připadala všechna ta košťata skoro všechna stejná, jinými slovy, byla fakt ráda, že tady Erkki byl a pomohl jí s výběrem. "Tadis tady vidím poprvé, ale Olivia říkala, že už někoho viděla na tom koštěti lítat, bylo to snad na tom závodu košťat," broukla po chvíli, bylo však pravdou, že tomu nepřikládala zas takovou váhu, Oliva mlela o hodně věcech a ne všechno byla pravda a ne vše dávalo smysl.
"Snad máš pravdu," pokývala hlavou i když o Erkkiho slovech moc nepochybovala. Opravdu spousta lidí na škole měla Kometu, byla s ní spokojená, tak proč by neměla být i ona, že.
Jasmínka pokývala hlavou, pousmála se, ale nic na to ohledně mistráku neřekla. Erkki přeci nemohl vědět na sto procent, že by tam fanoušci něco neudělali. Sice i jí se to zdálo jako kravina, aby si někdo překazil zábavu jen kvůli nějakým vylomeninám, ale mohlo se stát takřka cokoliv, že. Takže na jednu stranu Ministerstvo chápala. I ona by se snažila bránit si svůj zadek co to jen jde. "Jo, po kamarádech se mi stýskalo taky," přiznala s nakrčeným nosíkem. Pravdou bylo, že Jasmine moc přátel neměla, vlastně skoro žádné, ale to jí ani tolik nevadilo. Stačil jí Lucian, před kterým si ještě stále hrála na hraběnku. To jí vlastně začínalo lézt docela do hlavy, dokonce už si pamatovala všechny ty jména, která mu tehdy vyjmenovala ve vlaku a byla připravená kdykoliv si na ní zase zahrát. Pak tu byl Iggy, což byla kapitola sama o sobě a ona stále nevěděla jestli ho za svého kamaráda mohla považovat a nebo ne. A pak tu byla Olivia, kterou by nejraději předhodila drakovi, ale tušila, že to pako by se z toho stejně dostalo. "Štve mě ten zákaz kouzlení mimo školu, ne že bych hodlala metat kouzlo za kouzlem, ale čas od času by se nějaké to kouzlo hodilo," Jasmínka se ušklíbla, kdyby už mohla kouzlit mimo školu, využívala by to docela často, jenže na to si musela ještě pár let počkat a ona to moc dobře věděla. Ne že by jí to nějak těšilo.
"Jo, je to tam super. Hlavně když se tam slaví nějaký svátek nebo probíhá festival, třeba Diwali je opravdu nádherný. Zapaluje se při něm divas naplněný olejem, obdarováváme se sladkostmi.. kéž by jsi to někdy mohl vidět, je to opravdu nádherný," zasnila se Jasmínka, byla ráda, že tyhle svátky probíhají i tady v jejich malé indické komunitě, jen byla škoda, že se to slavilo o školu a ne o prázdninách. Svátek světel byl totiž opravdu nádherný. "Teď v srpnu budeme slavit ještě Nauk Pančamí a Džanmashtami, ale ty nejsou tak super jako Hólí," Jasmine byla ráda, že někoho zajímá jaká je vlastně Indie, ale ona vlastně neměla zas co moc o této zemi říci. Jasně, jezdila tam na prázdniny a dříve i občas přes rok, ale narodila se v Británii, vyrůstala tady a i když o té zemi toho věděla docela dost, nebylo to takové jako kdyby žila celý život tam.
"Určitě nastane dost změn. Já jsem právě přemýšlela, že bych se pokusila získat místo jako brankář, když Cayden dostudoval," broukla po chvíli zamyšleně a pokývala hlavou. Vážně byla zvědavá jak to všechno dopadne. Byla však smířená s tím, že se asi do týmu nedostane, protože byla spousta talentovanějších lidí než byla ona a kdoví, kdo všechno se rozhodne získat místo v jejich kolejním týmu. "Aha, no vidíš to. Kočáry, to zní docela suprově," broukla a doširoka se zazubila. Vážně to znělo suprově, ale ne tak jako ty lodičky, kterými předtím pluli po vodě.

_________________